San Lodovico (Orvieto)
| Kostel svatého Ludvíka v Orvietu San Lodovico in Orvieto | |
|---|---|
 západní průčelí kostela a kláštera | |
| Místo | |
| Stát |  Itálie |
| Region | Umbrie |
| Provincie | Terni |
| Obec | Orvieto |
| Souřadnice | 42°43′2,36″ s. š., 12°6′24,17″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | Orvieto-Todi |
| Další informace | |
| Adresa | 5 Piazza de' Ranieri, Orvieto |
| Oficiální web | https://www.monasterosanlodovico.it/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Ludvíka s bývalým klášterem v Orvietu (italsky San Lodovico in Orvieto) je odsvěcený římskokatolický kostel s bývalým klášterem, stojící v západní části centra města Orvieto, v italské Umbrii a náležející k diecézi Orvieto-Todi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita je v historickém centru Orvieta, na místě archeologicky doloženého etruského osídlení. Kostel byl založen při podvojném klášteře minoritů a klarisek ve druhé polovině 13. století. Přesná data nejsou známa, protože nejstarší archivní prameny se ztratily. První písemná zmínka o klášteře klarisek je datována rokem 1327. Řeholnice přišly z kláštera San Lorenzo in Vineis et Santa Chiara nedaleko Orvieta, kam se rozhodnutím biskupa Francesca Monaldeschiho v roce 1436 přesunuly natrvalo. Kostel je v zdivu gotický. Po té, co řeholnice klášter s kostelem opustily, byl přestavěn, původní průčelí bylo obráceno na druhou stranu a roku 1607 byl kostel nově zasvěcen svatému Ludvíkovi. Stavba byla obnovena v roce 1746 pro kocírkevní dívčí školu řádu sv. Jeanne de Lestienne . Po napoleonských válkách musela být poškozená stavba opravena roku 1834. Poslední adaptace kostela a zejména kláštera proběhly v letech 2000–2005. Část budov byla pronajata pojišťovně, ostatní slouží jako hotel s 26 pokoji.
Interiér kostela
[editovat | editovat zdroj]Kostel byl konsekrován 1. dubna 1746 orvietským biskupem Marscianem. Měl tři oltářeː na hlavním oltáři byl obraz trůnící madony s dítětem, adorované svatým Ludvíkem z Toulouse, který namaloval Girolamo Nebbio roku 1637 (po zrušení kostela přenesen do konventu). Na druhém oltáři byl obraz Adorace Krista čtyřmi evangelisty, a svatými od Andrey di Giovanniho z roku 1440. Na třetím oltáři byl obraz 12 neviňátek, adorujících Jezulátko, signovaný a datovaný 1910. [1] V odsvěcené kapli, která slouží jako společenská místnost, visí obraz trůnící Panny Marie s Ježíškem, z doby kolem roku 1910.
Interiér kláštera
[editovat | editovat zdroj]Letní refektář je klenutá místnost s pozdně gotickou freskou Ukřižování se světci a donátorem. Nyní slouží jako jídelna hotelu.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Instituto San Lodovico řídily do počátku 21. století sestry Společnosti Panny Marie Naší Paní (Compagnia di Maria Signora Nostra), vzdělávací řeholní řád, který založila v roce 1607 v Bordeaux svatá Jana z Lestonnacu (Jeanne de Lestonnac). Od roku 1834 působila tato společnost v Orvietu, kde vychovávala a vzdělávala dívky. V současnosti zde působí světská společnost, která provozuje dívčí mateřskou školu a dívčí školu. Hlavní činností společnosti San Lodovico je ubytování turistů a pronájem konferenčních sálů. Dále má kapli, dva sály pro konference či duchovní cvičení, a rozvíjí další vzdělávací, umělecké a kulturní aktivity ve studijních kurzech.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku San Lodovico, Orvieto na anglické Wikipedii.
- ↑ Tommaso Piccolomini Adami: Guida storico-artistica della città di Orvieto e suoi contorni. Siena 1883, s. 192
- ↑ Webové stránky kláštera
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu San Lodovico na Wikimedia Commons
