Samir Kuntar

Samir Kuntar
Samir Kuntar při návštěvě Háfizova mauzolea v íránském Šírázu, 2009
Narození	20. července 1962 Libanon
Úmrtí	19. prosince 2015 (ve věku 53 let) Damašek, Sýrie
Alma mater	Open University of Israel
Nábož. vyznání	Drúzové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samir Kuntar (arabsky سمير القنطار‎, ‎20. července 1962 – 19. prosince 2015) byl libanonský Drúz, představitel militantní skupiny Hizballáh a člen teroristické skupiny Palestinská osvobozenecká fronta, usvědčený z několikanásobné vraždy při teroristickém útoku v izraelské Nahariji v dubnu 1979.

V roce 2008 byl propuštěn v rámci výměny vězňů. Po svém propuštění byl v Sýrii oceněn řádem Za zásluhy a stal se vysoce postaveným členem libanonské islamistické militantní skupiny Hizballáh. Během syrské občanské války měl podle drúzských zdrojů na starosti velení guvernorátu Kunejtra a útoky proti Izraeli, zatímco podle americké vlády měl ve spolupráci se Sýrií a Íránem organizovat posílení teroristické infrastruktury Hizballáhu na Golanských výšinách.

V prosinci 2015 zahynul na předměstí Damašku při údajném izraelském leteckém útoku.

Útok v Nahariji

Podrobnější informace naleznete v článku Útok v Nahariji (1979).

Teroristický útok v Nahariji na severu Izraele vedl Kuntar jako šestnáctiletý ve jménu Palestinské osvobozenecké organizace. Spolu s ním od břehů jiholibanonského města Týros na gumovém člunu s motorem vyplula trojice mužů v noci 22. dubna 1979. Do města, vzdáleného zhruba 10 kilometrů od izraelsko-libanonské hranice, skupina dorazila kolem půlnoci. Nejprve zastřelili 24letého policejního důstojníka Elijahu Šachara. Útočníci poté vnikli do bytového domu s plánem zajmout dvě až tři osoby a odvést je zpět do Libanonu. Při pokusu o násilné vniknutí do jednoho z bytů jeden z místních obyvatel zastřelil jednoho z útočníků. Následně Kuntarova skupina vpadla do bytu rodiny Haranů. Zajali 31letého otce rodiny Dannyho Harana a jeho čtyřletou dceru Ejnat. Manželce Smadar Haranové se podařilo ukrýt do prostoru nad ložnicí spolu s dvouletou dcerou Ja'el a sousedkou.

Kuntar a jeho komplici posléze odvlekli Dannyho Harana a dceru Ejnat na pláž, kde vypukla přestřelka mezi nimi, policisty a vojenskou jednotkou z elitního komanda Sajeret Golani, kteří mezitím dorazili. Když skupina zjistila, že byl jejich člun poškozen střelbou, střelil Kuntar z blízka Dannyho Harana do zad před jeho dcerou, a následně jej utopil v moři, aby se ujistil, že je mrtvý. Následně zabil čtyřletou Ejnat tím, že jí rozmlátil hlavu pažbou své zbraně. Smadar Haranová mezitím v bytě nešťastnou náhodou udusila svou dvouletou dceru Ja'el, když se pokoušela utišit její pláč, který by mohl prozradit místo jejich úkrytu. Při přestřelce na pláži byl zabit jeden z útočníků, Kuntar se zbývajícím členem původní čtveřice byl zajat.

Kuntar a jeho komplic Ahmed Al-Abras byli izraelským soudem v roce 1980 usvědčeni z vraždy čtyř osob a odsouzeni ke čtyřem doživotním trestům odnětí svobody a dalším 47 letům za způsobená zranění. Události v Nahariji byly v izraelských, amerických, britských a kanadských médiích označeny za jeden z nejbrutálnějších teroristických útoků v dějinách Izraele.

Propuštění a život poté

V roce 2003 Izrael zprostředkovaně jednal s Hizballáhem o výměně ostatků tří izraelských vojáků, které libanonské hnutí zajalo v roce 2000 a propuštění Elchanana Tannenbauma, izraelského podnikatele a plukovníka izraelské armády v záloze, kterého uneslo z Dubaje. Ačkoli vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh trval na propuštění Samira Kuntara, izraelský ministr zahraničních věcí Silvan Šalom a premiér Ariel Šaron jej odmítli propustit a prohlásili, že „vražda rodiny je v Izraeli neodpustitelná.“ Nakonec Nasralláh ustoupil a Kuntar v rámci výměny propuštěn nebyl.

Kuntar strávil v izraelském vězení téměř třicet let, než byl 16. července 2008 propuštěn v rámci dohody o výměně vězňů mezi Izraelem a Hizballáhem, kterou zprostředkovala německá Spolková zpravodajská služba. Ta zahrnovala předání ostatků izraelských vojáků Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva a informací o osudu izraelského navigátora Rona Arada. Izrael naproti tomu předal Hizballáhu zprávu o osudu 4 íránských diplomatů, kteří v roce 1982 zmizeli v Libanonu. Dále pak ostatky 199 padlých příslušníků Hizballáhu z druhé libanonské války v roce 2006.

Po svém propuštění byl v Libanonu veřejností oslavován jako národní hrdina.

Smrt

Kuntar zahynul 19. prosince 2015 při explozi, která zničila šestipatrovou obytnou budovu v Džaramaně na předměstí Damašku. Spolu s ním zahynulo osm syrských nacionalistů, mezi nimi i polní velitel libanonského hnutí Hizballáh, a množství dalších lidí bylo zraněno. Podle oficiálních syrských zdrojů Kuntar zemřel během „teroristického raketového útoku“. Podle Hizballáhu byla budova zničena leteckým úderem izraelského vojenského letectva. Den po jeho smrti se k útoku přihlásila Svobodná syrská armáda.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samir Kuntar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Samir Kuntar na Wikimedia Commons

Autoritní data	ISNI: 0000 0001 3990 3766 LCCN: no2011139446 NLI: 987007400021805171 SUDOC: 202697509 VIAF: 174904106 WorldCat Entities: E39PBJbMc4rpfQYp36w6QxVKVC

Portály: Izrael | Lidé