Salomena Polská
Blahoslavená Salomena Polská OSC | |
---|---|
Obraz | |
Církev | římskokatolická |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | klarisky |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1211 nebo 1212 |
Místo narození | Krakov |
Datum úmrtí | 17. listopadu 1268 |
Místo úmrtí | Gmina Skała |
Místo pohřbení | kostel sv. Františka z Assisi v Krakově |
Rodiče | Lešek I. Bílý a Grzymisława Kyjevská |
Choť | Koloman Haličský (1225–1241) |
Příbuzní | Boleslav V. Stydlivý (sourozenec) |
Svatořečení | |
Beatifikace | 17. května 1673 Řím beatifikoval Klement X. |
Svátek | 19. listopadu |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv, kříž, koruna |
Patronka | měst Zawichostu a Gmina Skała |
Místo úcty | kostel sv. Františka z Assisi v Krakově |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavená Salomena Polská (polsky Salomea 1211/1212?, Krakov – 17. listopadu 1268, Gmina Skała) byla haličská královna z dynastie Piastovců. Jako vdova vstoupila do kláštera klarisek a v 17. století byla blahořečena.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako jediná dcera Leška Bílého a Grzymislawy z Lucku a již roku 1214[1] byla provdána za Kolomana, mladšího syna otcova soupeře o ovládnutí Haliče, uherského krále Ondřeje II.
„ | Nesluší se, aby v Haliči vládl bojar. Provdej mou dceru za svého syna Kolomana a dej mu vládu v Haliči... | “ |
— Lešek Bílý králi Ondřejovi II. (Haličsko-volyňský letopis)[2] |
Sňatek měl potvrdit mír v oblasti. Král Ondřej zanedlouho odebral Leškovi Bílému svěřená území a ten se spojil s novgorodským Mstislavem a společně napadli Halič. Roku 1219 se Mstislavovi dokonce podařilo Kolomana i se Salomenou zajmout a jejich svoboda byla vykoupena sňatkem Kolomanova bratra Ondřeje s Helenou. Halič byla předána mladému Ondřejovi jako Mstislavovu zeti.
Koloman se i se ženou po ztrátě Haliče vrátil do Uher, kde mu otec svěřil vládu Slavonie, Chorvatska a Dalmácie. Na jaře 1241 se Koloman vyznamenal v bitvě na řece Sajó. Byl jedním z mála účastníků bitvy, kteří kladli tatarským nájezdníkům tuhý odpor, což se mu stalo osudným. Na těžká zranění utržená v bitvě zemřel. Salomena se poté vrátila do Polska, na dvůr svého bratra Boleslava. Roku 1245 vstoupila do kláštera klarisek v Sandoměři a zemřela jako řádová sestra roku 1268. Roku 1672 se dočkala blahořečení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 46.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomena Polská na Wikimedia Commons
- (polsky) Životopis blahoslavené Salomeny