Salka (okres Nové Zámky)
Salka | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°53′16″ s. š., 18°45′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 110 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Salka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 26,1 km² |
Počet obyvatel | 974 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 37,4 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1252 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 036 |
PSČ | 943 61 |
Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Salka (maďarsky: Szalka) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky. Žije zde 974[1] obyvatel. Je zde základní škola s mateřskou školou s vyučovacím jazykem maďarským.[2]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na pravém břehu řeky Ipeľ v Ipeľské pahorkatině. Východní část území je tvořena nivami. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 108 až 288 m, střed obce je ve výšce 110 m n. m. Akátové a dubové porosty se nacházejí na vyšších terasách pahorkatiny v západní části území.[3] Terasy a hřebeny pahorkatiny jsou tvořeny neogenními mořskými uloženinami s vysokou vrstvou spraše.[3] V obci se nachází přírodní rezervace Sovie vinohrady s výskytem teplomilných rostlin.[4]
Obec sousedí na severu s obcemi Malé Kosihy a Sikenička, na východě s Maďarskem, na jihu s obcemi Leľa, Bajtava a Kmenica nad Hronom a na západě s obcemi Kamenín a Pavlová.[5]
Skalka Horný Chotár sousedí na severu s obcí Pastovce, na východě s Maďarskem, na jihu s obcí Malé Kosihy a na západě s obcemi Sikenička a Zalaba.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec byla osídlená v neolitu. Archeologické nálezy dokládají mimo jiné, že zde bylo sídliště s kanelovou keramikou, sídliště z římského období (2. století) a pohřebiště a sídliště belobrdské kultury z 10. století. Další nálezy pocházejí z doby bronzové,
První písemná zmínka o obci pochází roku 1156, kde je uváděná jako Zalka, kdy sem byla přeložena solná mýta z obce Nána a Štúrovo. Od roku 1261 do roku 1848 náležela pod Ostřihomskou kapitulu. V roce 1544 byli u obce poraženi Turci vojsky Ference Nyáryho. V roce 1664 v obci bylo 136 domácností. V roce 1715 byl v obci mlýn, vinice a 57 domácností. V roce 1754 obec obdržela od císařovny Marie Terezie výsadu trhového práva. V roce 1828 zde žilo 1173 obyvatel v 195 domech. V období 1938–1945 byla připojena k Maďarsku.[6][7]
Hlavní obživou bylo zemědělství, vinohradnictví a chov dobytka.
Kostely
[editovat | editovat zdroj]V obci je římskokatolický barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1700.[8][9][10]
Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Salka, děkanát Štúrovo, diecéze nitranské.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salka na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Základná škola s materskou školou s vyučovacím jazykom maďarským Salka - Alapiskola és Óvoda Szalka. www.zssalka.edu.sk [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b Salka - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
- ↑ Prírodná rezervácia Sovie vinohrady. old.uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-09.
- ↑ a b Salka, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Obec Salka - História. www.obecsalka.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Salka - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-24.
- ↑ Farský kostol Panny Márie Nanebovzatej | DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Salka. apsida.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obec Salka - Cirkev. www.obecsalka.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Salka na Wikimedia Commons