Přeskočit na obsah

Sabine Hossenfelder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sabine Hossenfelder
Sabine Hossenfelder (2. prosince 2017)
Sabine Hossenfelder (2. prosince 2017)
Narození18. září 1976 (48 let)
Frankfurt nad Mohanem
Alma materUniverzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolánífyzička, spisovatelka, vědkyně, youtuberka a popularizátorka vědy
ZaměstnavateléNordic Institute for Theoretical Physics (2009–2015)
Frankfurt Institute for Advanced Studies (od 2015)
GSI Helmholtz Centre for Heavy Ion Research
OceněníSilver Play Button (2020)
Gold Play Button (2023)
ChoťStefan Scherer[1]
Websabinehossenfelder.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sabine Karin Doris Hossenfelder (* 18. září 1976, Frankfurt nad Mohanem) je německá teoretická fyzička, která se zabývá kvantovou gravitací a fyzikou nad rámec standardního modelu. Zkoumá teorii kvantové gravitace, kterou lze testovat experimentálně nebo pozorováním (například porušení Lorentzovy invariance a lokálnosti) a fenomenologickými modely kvantové gravitace. V roce 2018 o tom vydala antologii.

Je také vědeckou novinářkou, spisovatelkou, hudebnicí a youtuberkou. V otázce svobodné vůle obhajuje inkompatibilismus. Napsala dvě základní publikace:

  • Lost in Math: How beauty leads physics ascures (Ztraceni v matematice: Jak krása vede fyziku na scestí). V knize zkoumá koncept elegance ve fundamentální fyzice a kosmologii. Basic Books, 2018
  • Existential Physics: A scientist’s guide to life’s biggest question (Existenciální fyzika: Vědecký průvodce největšími otázkami života). V knize se zaměřuje na diskusi o různých existenciálních a etických otázkách souvisejících s vědeckými tématy. Viking Press, 2022

Po absolvování gymnázia Alberta Einsteina ve Schwalbachu am Taunus v roce 1995 začala Sabine studovat matematiku do roku 1997 a poté fyziku na Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Absolvovala s vyznamenáním v roce 2000 u Waltera Greinera s diplomovou prací: Produkce částic v časově závislých gravitačních polích. Doktorát získala u Horsta Stöckera v roce 2003 za práci: Černé díry v extra dimenzích.

Byla postdoktorandkou na GSI Darmstadt, 2004/05 na University of Arizona, 2005/06 na University of California, Santa Barbara a 2006/09 na Perimeter Institute v Kanadě. V letech 2009/15 působila jako odborná asistentka na Nordita ve Stockholmu. Do roku 2021 působila jako výzkumná pracovnice na Frankfurtském institutu pro pokročilá studia.

Ztraceni v matematice: Jak krása vede fyziku na scestí

[editovat | editovat zdroj]
  • Model multivesmíru
    Obsahem knihy je především kritika různých nežádoucích trendů v matematice. Například hledání matematické krásy základních teorií ve fyzice je podle ní takovým nežádoucím trendem. Vzhledem k tomu, že často chybí jakákoli data, která by experimentálně prokázala kritéria krásy (například přirozenost ve smyslu harmonie), používají se neempirické argumenty, které nemohou být objektivní a vytvářejí nevědomé kognitivní předsudky.
  • Předmětem její kritiky je zejména teorie superstrun a supersymetrie, které stále představují hlavní proud výzkumu ve fyzice, přestože se na potvrzení čeká desítky let.
  • Kritizuje také pokusy vysvětlit to jevy jako jsou multivesmíry, které jsou z principu nepozorovatelné. Nemá problém s výzkumem v této oblasti, ale má obavy, že se pohybuje směrem, který v určitém okamžiku již nebude nazýván fyzikou.
  • Dává přednost alternativním vysvětlením, jako jsou modifikace teorie gravitace. Podle ní je velká část teoretické práce zbytečnými spekulacemi: "Většina teoretických fyziků, které znám, nyní studuje věci, které nikdo nikdy neviděl ani neměřil."  
  • Obává se ztráty důvěry veřejnosti v základní výzkum kvůli mnoha spekulacím, které se objevily v tisku bez dostatečných údajů.
  • Kritizuje akademický tlak na publikování a tvrdí, že existuje rozšířené stádní chování, tendence k ukvapeným publikacím a touha být citován co nejčastěji.
  • Je pro přechodná stipendia, která umožňují akademickým pracovníkům zapojit se do interdisciplinární vědecké mobility.

Existenciální fyzika: Vědecký průvodce největšími otázkami života

[editovat | editovat zdroj]
  • Bůh stvořitel (detail obrazu - Michelangelo Buonarroti)
    Obsahem knihy je diskuse o různých existenciálních a etických otázkách souvisejících s vědeckými tématy a vysvětlení jejich souvislosti se současným vědeckým výzkumem nebo vyvrácení jejich relevance nebo možnosti být vědou vůbec vysvětleny. Tyto otázky jsou rozděleny do jednotlivých kapitol a rozhovory s různými vědci jsou obsaženy v celé knize.
  • Každá kapitola knihy se zabývá jiným vědeckým nebo nevědeckým tématem. Pohybuje se mezi filozofickými vědeckými tématy, včetně předvídatelnosti, smyslu života a existence svobodné vůle. Kapitoly jsou prokládány čtyřmi rozhovory s vědci z různých fyzikálních oborů, kteří nabízejí svůj vlastní pohled a "stereotypy excentricity" k tématu.
  • Některé otázky považuje za nemožné zodpovědět vědou. Patří mezi ně existence boha a multivesmíru. Zabývá se i otázkou víry, že subatomární částice jsou vědomé.  
  • V předmluvě říká, že některá duchovní přesvědčení pracují s naším současným chápáním fyziky a několik z nich skutečně podporuje naše kolektivní znalosti o tomto tématu.
  • Druhá kapitola pojednává o tom, jak vesmír vznikl a jak by mohl zaniknout. Obává se celkového zhroucení historie kosmologie.
  • Třetí kapitola zkoumá druhý zákon termodynamiky, čas a entropii v konceptu.
  • Několik kapitol, včetně čtvrté, šesté a deváté, se točí kolem otázky svobodné vůle a toho, co přesně je vědomí, včetně redukcionismu a determinismu.
  • Pátá kapitola se pokouší vypořádat s interpretací mnoha světů a s tím, zda se věda vůbec může tímto tématem zabývat.
  • Epilog je diskusí o tom, jak by fyzikální pozorování mohla ovlivnit naše chápání existence života. Končí otázkou: "Je vesmír stvořen pro nás?"

Vědecká komunikace

[editovat | editovat zdroj]

Na svém YouTube kanálu pravidelně představuje základní otázky moderní fyziky na základě individuálních otázek, publikuje hudební videa s fyzikálními a popkulturními odkazy a rozhovory s dalšími vědci, například o "krizi reprodukovatelnosti" vědeckých poznatků.  

V důsledku pandemie Covid-19 opakovaně zdůrazňovala rozdíl mezi vědeckými poznatky a odvozenými činy, s nimiž se často zachází stejně. Jako příklad uvedla Barringtonskou deklaraci (2020 vydal Americký institut pro ekonomický výzkum v Great Barringtonu v Massachusetts). Odvozené činy jsou podle ní čistě morálními závěry a úkolem politických činitelů.

Píše také o vědě jako spisovatelka na volné noze. Používá pseudonym Bee podle své přezdívky ve svém blogu Backreaction a pro sloupek časopisu Forbes "Starts with a Bang".

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sabine Hossenfelder na německé Wikipedii a Sabine Hossenfelder na anglické Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]