Ryzec osikový
 Ryzec osikový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Třída | houby rouškaté (Agaricomycetes) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | ryzec (Lactarius) |
| Binomické jméno | |
| Lactarius controversus (Pers.) (1800) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ryzec osikový (Lactarius controversus) je nejedlá houba z čeledi holubinkovitých (Russulaceae) a řádu holubinkotvarých (Russulares).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk je 50–250 mm široký, v mládí vypouklý, později plošší až téměř nálevkovitý, bělavý, s načervenalými skvrnami, na povrchu velmi často znečištěný, jemně plstnatý, za vlhka lepkavý. Lupeny jsou narůžovělé, třeň je 30–50 mm dlouhý a 20–40 mm široký, tvrdý, bělavý. Dužnina je rovněž bělavá, ve třeni žloutnoucí. Mléko je bílé, dost palčivé chuti. Vůně je ovocná, mírně nasládlá.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se nehojně od června do října pod osikami a dalšími topoly, vzácně i pod vrbami. Daří se mu především na těžkých jílovitých půdách.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Obecně je pro svou štiplavou chuť považován za nejedlý.
Je možná záměna za ryzec peprný (Lactarius piperatus) či ryzec plstnatý (Lactarius vellereus), případně i za některé bělavě zbarvené holubinky, z nichž ale neteče mléko.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lactarius controversus - ryzec osikový - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří; HAGARA, Ladislav. Velký atlas hub. 1. vyd. Praha: J. Otto - Ottovo nakladatelství, 2005. 432 s. ISBN 80-7360-334-9.
- KIBBY, Geoffrey. British Milkcaps Lactarius and Lactifluus. [s.l.]: [s.n.], 2014. 120 s. ISBN 8010000000391. (anglicky)
- SOCHA, Radomír, et al. Ryzce: v lese, v kuchyni a s léčivými účinky. 1. vyd. Praha: Eminent, 2015. 280 s. ISBN 978-80-7281-494-7.
- HOLEC, Jan, et al. Přehled hub střední Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
