Rypouš
 Rypouš | |
|---|---|
 Samec a samice rypouše severního | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | psotvární (Caniformia) |
| (nezařazeno) | ploutvonožci (Pinnipedia) |
| Čeleď | tuleňovití (Phocidae) |
| Tribus | Miroungini Muizon, 1981 |
| Rod | rypouš (Mirounga) Gray, 1827 |
| Druhy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rypouš (Mirounga) je rod velkých mořských šelem z tribu Miroungini a čeledi tuleňovití. Rod zahrnuje pouze dva druhy, a sice rypouše sloního a rypouše severního.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o největší zástupce řádu šelem na světě, přičemž rypouš sloní je o něco větší než rypouš severní. V průběhu 19. století byli rypouši loveni na pokraj vyhynutí, avšak jejich počty se od té doby zvýšily.
Nápadný je výrazný obal tuku okolo těla těchto savců, jehož účelem je termoregulace a zásoby pro přežití v nehostinném prostředí.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Rypouši severní jsou rozšířeni na severní polokouli (východní Tichomoří od břehů Kanady až po Mexiko), zatímco rypouši sloní obývají polokouli jižní (Jižní oceán, zejména Jižní Georgie, ostrov Macquarie, poloostrov Valdés).
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Druh poprvé popsal britský zoolog John Edward Gray v roce 1827.[2] Gray název rodu Mirounga odvodil z jazyka domorodých Austrálců, kteří rypouše nazývali miouroung.[3] Není nicméně jasné, z jaké konkrétní jazykové skupiny tento název pochází, avšak dá se předpokládat, že název má původ u Austrálců žijících v oblasti Tasmánie a Bassova průlivu.[4][3]
Druhy
[editovat | editovat zdroj]| Fotografie | Běžný název | Binomické jméno | Rozšíření |
|---|---|---|---|
 |
Rypouš severní | Mirounga angustirostris | Východní Tichomoří od pobřeží jižní Kanady po Mexiko |
.jpg) |
Rypouš sloní | Mirounga leonina | Cirkumpolární rozšíření v Jižní oceánu, jižním Atlantiku a jižním Tichomoří |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kam uložit tuk: Kdo jsou největší tlusťoši mezi zvířaty?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2021-10-08 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAY, John Edward. The Animal Kingdom Arranged in Conformity with its Organization, by the Baron (G) Cuvier, with additional descriptions by Edward Griffith and others. Londýn: Printed for G.B. Whittaker, 1827. Dostupné online. Kapitola Synopsis of the species of the class Mammalia, s. 180. (anglicky)
- ↑ a b LING, John K. Historical ecology: a critique of François Péron’s account of Southern Elephant Seals, Mirounga leonina (Linn.),. S. 13–21. Papers and Proceedings of the Royal Society of Tasmania [online]. 2015 [cit. 2021-01-29]. Roč. 149, s. 13–21. DOI 10.26749/rstpp.149.13. (anglicky)
- ↑ Conservation Advice: Mirounga leonina, southern elephant seal [online]. Australian Government, Department of Agriculture, Water, and the Environment - Threatened Species Scientific Committee, 2016-12-07 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANDĚRA, Miloš, 2003. Savci. (2), Šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00677-4.
- BERTA, Annalisa. Marine mammals : evolutionary biology. Boston: Elsevier/Academic Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-12-369499-7. (anglicky)
- HARCOURT, R.G., 2005. Southern Elephant Seal. In: KING, Carolyn M. Encyclopedia of marine mammals. Amsterdam: Oxford University Press. ISBN 978-0-12-373553-9. (anglicky)
- KING, Judith E., 1987. 56. Otariidae and Phocidae. In: WALTON, DW; DYNE, GR. Fauna of Australia. [s.l.]: CSIRO Publishing. Dostupné online. ISBN 9780644060554. (anglicky)
- KIRKWOOD, Roger, 2013. Fur seals and sea lions. Collingwood, VIC: CSIRO Pub. ISBN 9780643109841. (anglicky)
- RIEDMAN, Marianne. The pinnipeds : seals, sea lions, and walruses. Berkeley: University of California Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0520064976. (anglicky)
