Rychvald (tvrz)
| Rychvald | |
|---|---|
 Relikt budovy | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1379 |
| Zánik | po roce 1522 |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od hradiště Dřevíč, Kozojedy,  Česko |
| Souřadnice | 50°14′31,89″ s. š., 13°49′22,02″ v. d. |
  Rychvald | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychvald je zaniklý poplužní dvůr[1] u obce Kozojedy v okrese Rakovník. Nachází se na výběžku opukové plošiny jižně od hradiště Dřevíč v nadmořské výšce 465 m. Tvrz zde stála od čtrnáctého do šestnáctého století. Dochovaly se terénní relikty ohrazení a budov, které se nacházejí na okraji národní přírodní rezervace Pochválovská stráň.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tvrz a dvůr se původně nazývaly Lichtenwald.[2] První písemná zmínka o nich pochází z roku 1379, kdy je klášter klarisek v Panenském Týnci pronajímal zemanu Radimovi. V roce 1402 je zmiňován jako vlastník Hanuš z Rychvaldu a roku 1420 bratři Parcifal a Lot z Prostibořic a Vinařic. Později se vlastníkem dvora stalo město Louny a v roce 1522 byl jeho zástavním držitelem Jan z Vitence. Ještě téhož roku se však dalšími majiteli stali Kašpar z Kauče a na Trmicích a rozhodnutím soudu Děpolt z Lobkovic na Bílině.[3] V roce 1637 je již zmiňován již jen les na Rychvaldu.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Ze dvora se dochovala obdélná plocha s rozměry 54 × 49 metrů[3] ohraničená nízkými opukovými valy, které jsou zbytkem obvodové zídky.[2] Podél severní strany stál šestnáct metrů dlouhý a částečně z kamene postavený trojdílný dům. Na něj navazovaly další, převážně ze dřeva postavené stavby. Severně od dvora stál další trojdílný dům, ve kterém mohli být ubytováváni námezdní zaměstnanci, a o něco dál na sever částečně zděná stavba. Jáma, která se u ní dochovala, mohla sloužit jako cisterna na vodu nebo jako hnojiště. Na jihozápad od dvora stála patrová zděná budova o rozměrech 15 × 11 metrů považovaná za sýpku. Ta mohla patřit ke dvoru, nebo ji využíval správce dvora k ukládání vlastního podílu na výnosech dvora.[1] Jiná hypotéza však trosky budovy považuje za pozůstatek tvrze.[2] Mezi touto stavbou a dvorem se nachází ještě jeden kupovitý objekt nejasného účelu. Na západním okraji ostrožny se nachází vydatný pramen, který pravděpodobně sloužil jako zdroj vody.[1]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Tvrziště je volně přístupné, ale nevede k němu žádná turistická trasa. Nachází se však asi jen padesát metrů od zeleně značené turistické trasy jižně od rozcestníku Dřevíč.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Kozojedy, s. 172–175.
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Tvrz Rychvald [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Rychvald – tvrz, s. 413.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BLAŽKOVÁ, Kateřina; LOMECKÁ, Jana; NEÚSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel. Katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Rakovník: Muzeum T. G. M. v Rakovníku, 2008. 48 s. ISBN 978-80-85081-25-1. S. 26–28.
- KYPTA, Jan; LAVAL, Filip; NEUSTUPNÝ, Zdeněk; ŠIMŮNEK, Robert. Osamocený dvůr s opevněným sídlem v pozdním středověku: Rychvald u Dřevíče (okr. Rakovník) a jeho analogie. Archeologické rozhledy. 2012, roč. 64, čís. 3, s. 549–570. Dostupné online.
- NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rakovnicku. Archaeologica historica. 2015, roč. 40, čís. 2, s. 522–523. ISSN 0231-5823.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychvald na Wikimedia Commons - Kozojedy, okr. Rakovník, Středočeský kraj [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-06-06]. Dostupné online.
