Rychnovecká tabule
| Rychnovecká tabule | |
|---|---|
 Letecký pohled na Rychnovek a Úpskou nivu | |
| Nejvyšší bod | 332 m n. m. (Na Příčnici) |
| Rozloha | 24,6 km² |
| Nadřazená jednotka | Úpsko-metujská tabule |
| Sousední jednotky | Úpská niva Novoměstská tabule Metujská niva Východolabská tabule Krkonošské podhůří |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | jílovec, slínovec |
| Povodí | Úpa / Metuje |
| Souřadnice | 50°22′25″ s. š., 16°1′38″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychnovecká tabule (též Rychnovská tabule) je geomorfologický okrsek v severní části Úpsko-metujské tabule, ležící v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Jaroměř (na jihozápadě), Žernov (na severovýchodě), Kleny (na východě) a Velká Jesenice (na jihovýchodě). Uvnitř okrsku leží titulní obec Rychnovek a čátečně město Česká Skalice.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Rychnovecká tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2A–3) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Úpsko-metujská tabule.[2]
Alternativní členění Balatky a Kalvody[3], které člení až na úroveň podokrsků, Rychnoveckou tabuli nezná. Uvádí sice Rychnoveckou kotlinu, ale pouze jako podokrsek okrsku Českoskalická tabule. V tomto členění Rychnovecká kotlina územně zhruba odpovídá Demkovu okrsku Úpská niva, zatímco sousední podokrsek Velkojesenická tabule odpovídá právě Demkově Rychnovecké tabuli.
Tabule sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule: Úpská niva na severozápadě, Novoměstská tabule na jihu a východě, Metujská niva na jihozápadě. Dále sousedí s celky Východolabská tabule na jihozápadě a Krkonošské podhůří na severu.[2]
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším bodem Rychnovecké tabule je Na Příčnici (332 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) |
|---|---|
| Na Příčnici | 332 |
| Zvolský vrch | 299 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rychnovecká tabule na Mapy.cz
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.