Rybářská brána (České Budějovice)
| Rybářská brána | |
|---|---|
 před rokem 1861 | |
| Účel stavby | |
obranný, obytný | |
| Základní informace | |
| Výstavba | asi 14. století |
| Zánik | 1872 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Hroznová × Mlýnská, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′35,04″ s. š., 14°28′17,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rybářská brána, německy Fischertor (též Mlynářská brána nebo Mlýnská brána, německy Mühltor)[1] je zaniklá gotická[2] vedlejší městská brána, která stála na západním okraji Českých Budějovic.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Datování stavby není zcela jasné, Tomáš Durdík připouští možnou souvislost s budějovickým hradem (tj. 13. století) nebo rozšiřováním městských hradeb za Václava IV. (tj. od konce 14. století).[3] Původně nízká branka zajišťující přístup k vodě se vyvinula ve vysokou hranolovou věž s lomeným gotickým průjezdem[4] vybaveným vraty a snad i hřebenem.[1] Rozměry se blížila Železné panně nebo Rabenštejnské věži. Nad průjezdem následovala přinejmenším dvě patra vybavená pravoúhlými okny.[1] Hrany zpevňovala kamenná armatura. Nejvyšší patro kryla vysoká valbová střecha (dlátek) opatřená v každém směru vikýřem s pultovou stříškou.[1] K bráně přiléhala z městské strany strážnice a z venkovní jatka.[1]
Odstranění a pokus o obnovu
[editovat | editovat zdroj]Dědicové Předního mlýna po zesnulém Vincenci Karabáčkovi, Antonín, Čeněk a Anna, 21. března 1872 prodali mlýn za 60 tisíc zlatých spolku krupařů.[5] Ti původní stavbu odstranili a během téhož roku na jeho místě postavili První společenský umělecký válcový mlýn, dnešní hotel Budweis. Krupaři si u městské rady vymohli zboření Rybářské brány pod záminkou lepšího přístupu k mlýnu.[2] Není známo, že by Přední mlýn (původně zvaný Dvorský), který byl v provozu již od konce 13. století, měl s branou nějaké potíže. Jan Schinko vyslovuje domněnku, že skutečným důvodem mohla být evidence průjezdů branou strážným, které se krupaři odstraněním brány zbavili.[5]
Kolem roku 1992, k příležitosti 120 let odstranění, se začalo uvažovat o obnově brány.[5] V roce 1995[6] připravila společnost BAHA studii na obnovení Pražské a Rybářské brány. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Rybářská brána [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Zboření gotické hradby a Rybářské věže si vydupali krupaři a mlynáři. Budějcká drbna [online]. 2018-06-07 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Solnice a hrad. Budějcká drbna [online]. 2021-06-17 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 14.
- ↑ a b c SCHINKO, Jan. Likvidaci Rybářské brány, pokladu města, si na městské radě vydupali krupaři. Budějcká drbna [online]. 2015-05-07 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Že Budějce bourají městské brány, věže a hradby, se vědělo v celých Čechách. Budějcká drbna [online]. 2017-05-18 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. Radnici překážela Pražská brána. Nechala ji odstranit, aby provětrala Krajinskou ulici. Budějcká drbna [online]. 2015-11-12 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybářská brána na Wikimedia Commons
- Zaniklé věže v Českých Budějovicích
- Městské brány v Českých Budějovicích
- Gotické věže v Českých Budějovicích
- Hroznová (České Budějovice)
- Městská památková rezervace České Budějovice
- Záměry staveb v Českých Budějovicích
- Zaniklé památky v Českých Budějovicích
- Vzniklo ve 14. století
- Zbořeno v Česku 1872
- Obytné stavby v Českých Budějovicích