Rumburská pahorkatina
| Rumburská pahorkatina | |
|---|---|
 Vlčí hora | |
| Nejvyšší bod | 591 m n. m. (Vlčí hora) |
| Nejnižší bod | 310 m n. m. (Mandava ve Varnsdorfu) |
| Rozloha | 110 km² (na území Česka) |
| Střední výška | 433 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Šluknovská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Jiříkovská pahorkatina, Krásnolipská pahorkatina, Varnsdorfská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | granodiorit, žula, bazaltoidy, znělec |
| Povodí | Mandava, Křinice, Spréva |
| Souřadnice | 50°56′23″ s. š., 14°27′56″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rumburská pahorkatina je geomorfologická jednotka, okrsek Šluknovské pahorkatiny. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 110 km² a nejvyšším vrcholem je Vlčí hora (591 m).[1]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Rumburská pahorkatina je geomorfologický okrsek Šluknovské pahorkatiny o rozloze 110 km² s členitým reliéfem. Nachází se ve střední, jižní a východní části Šluknovského výběžku. Severovýchodní, východní až jihovýchodní hranice tvoří česko-německá státní hranice s přesahem svahů do sousedního Německa. Západní až jižní hranice kopíruje lužický zlom, severní hranice prochází údolím Mandavy a z Dolních Křečan pak údolími na sever až ke státní hranici západně od Jiříkova. Střední sklon území je 3°55' a střední nadmořská výška 433 m. Nejvyšším bodem je vrchol Vlčí hory (591 m), nejnižším pak hladina Mandavy na státní hranici s Německem ve Varnsdorfu (310 m).[2][3] Převládajícími horninami jsou brtnická a rumburská žula a lužický a václavický granodiorit, které doplňují průniky třetihorních výlevných vyvřelin, především čediči příbuzných hornin, méně znělec, a dále žilný dolerit.[4] Územím prochází hlavní evropské rozvodí. K povodí Labe a úmoří Severního moře náleží Křinice a přítoky Sprévy, k povodí Odry a úmoří Baltského moře patří Mandava a její přítoky. Krajina je středně zalesněná a náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Původní lesní porosty se dochovaly jen ojediněle, převládají smrkové monokultury s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), doplněným bukem lesním (Fagus sylvatica), jedlí bělokorou (Abies alba) či modřínem opadavým (Larix decidua). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na území zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce, chráněná krajinná oblast Lužické hory a okrajově také národní park České Švýcarsko.
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Základní topografické mapě ČR (s výjimkou Šibeničního vrchu), jejichž vrchol leží na českém území.[5]
- Vlčí hora (591 m)
- Špičák (544 m)
- Valy (543 m)
- Dymník (517 m)
- Petružálkovy skály (515 m)
- Kamenný vrch (510 m)
- Vyhlídka (452 m)
- Křížový vrch (446 m)
- Strážný vrch (442 m)
- Hrádek (440 m)
- Šibeniční vrch (389 m)
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Geomorfologický okrsek Rumburská pahorkatina se dělí na tři podokrsky:[6][7][8]
- provincie: Česká vysočina
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
- oblast: IVA Krkonošská
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-a Jiříkovská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-b Krásnolipská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-c Varnsdorfská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- oblast: IVA Krkonošská
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
- ↑ GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9.
- ↑ MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 16.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3.
- KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s.
- MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumburská pahorkatina na Wikimedia Commons - Geomorfologické jednotky na stránkách ČÚZK
