Přeskočit na obsah

Rudolf Strejček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Strejček
Osobní informace
Datum narození30. listopadu 1950 (74 let)
Místo narozeníRosice (dnes sou. Pardubic)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška184 cm
Sportovní informace
KlubTJ VCHZ Pardubice (zač.)
TJ ŽD Bohumín (1971-73)
TJ Rudá Hvězda Praha (voj. 1969-71, 1973-83)
RezortSVS FMV Praha
TrenéřiBohuslav Svoboda (VCHZ)
Václav Peterka (RH)
Antonín Drešl (ŽD, RH, repr. OH72-76)
Emil Brzóska (repr. OH80)
Kategorietěžká váha (–110, +110)
Silnější disciplínaTrh
Účast na LOH1972, 1976, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Přehled medailí
Mistrovství světa ve vzpírání
bronz MS 1973 Havana trh, –110 kg
bronz MS 1979 Soluň trh, +110 kg
stříbro MS 1980 Moskva trh, +110 kg
stříbro MS 1981 Lille trh, +110 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
stříbro ME 1978 Havířov trh, +110 kg
bronz ME 1979 Varna dvojboj, +110 kg
bronz ME 1979 Varna trh, +110 kg
bronz ME 1980 Bělehrad trh, +110 kg
stříbro ME 1981 Lille trh, +110 kg

Rudolf Strejček (* 30. listopadu 1950 Pardubice) je bývalý československý a český vzpěrač, účastník tří olympijských her.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Milenou, kterou poznal při svém dvouletém působení v Bohumíně, měl syna Vítězslava (* 1974).

Jeho zálibou je chov exotického ptactva, papoušků.[1]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pochází z mlynářského rodu.[2] Vzpírání se věnoval od 14 let v tělocvičně Východočeských chemických závodů (VCHZ) v pardubické městské části Ohrazenice pod vedením Bohuslava Svobody.[3] Vyučil se zámečníkem a v roce 1969 narukoval na vojnu do Prahy k trenéru Václavu Peterkovi do Rudé Hvězdy. V roce 1970 překonal čtyři juniorské světové rekordy a poprvé startoval na seniorském mistrovství Evropy. Startoval v kategorii do 110 kg. V roce 1971 si na červnovém mistrovství Evropy v Sofii při třetím pokusu a marné snaze založit na váze 147,5 kg vykloubil pravý loket a za dva měsíce při ligové soutěži levý. Dva roky zápasil s psychikou – kvůli strachu ze zranění nedotahoval pořádně činku a ztrácel minimálně 10 kg váhy. Po vojně šel za reprezentačním trenérem Antonínem Drešlem do Bohumína, kde se s týmem Železáren a drátoven (ŽD) připravoval na olympijskou sezonu 1972. V září 1972 na olympijských hrách v Mnichově obsadil v trojboji za výkon 522,5 kg ve váze do 110 kg 9. místo.

V roce 1973 přestoupil po červnovém mistrovství Evropy v Madridu do pražské Rudé Hvězdy, při které nově vzniklo SVS (středisko vrcholového sportu). Na zářiovém mistrovství světa v Havaně na sebe poprvé výrazně upozornil širší sportovní veřejnost, když v trhu obsadil za výkon 157,5 kg třetí místo. V roce 1974 se mu narodil syn Vítězslav a kvůli bolavým zádům (ploténky) na žádné velké sportovní akci nestartoval. Během tohoto období přibral na 122 kg a v sezoně 1975 řešil vážný problém jak shodit do své kategorie do 110 kg. Přestoupit do vyšší kategorie nad 110 kg nemohl, protože v této váze měla reprezentace zapracované dva stabilní členy Petra Pavláska a Jána Nagye. V roce 1976 na olympijských hrách v Montréalu po náročném shazování a v kombinaci s časovým posunem se cítil natolik vyčerpaný, že ve dvojboji obsadil až 8. místo.

Od roku 1977, potom co ukončil sportovní kariéru Petr Pavlásek, přestoupil do nejvyšší váhové kategorie nad 110 kg. V průběhu roku 1977 nabral hmotnost k 130 kg. V roce 1978 na domácím mistrovství Evropy v Havířově obsadil v trhu za výkon 177,5 kg druhé místo a ve dvojboji poprvé překonal magickou hranici 400 kg. Na mistrovství světa v americkém Gettysburgu se však opět nesrovnal s časovým posunem a obsadil ve dvojboji až 5. místo. V roce 1979 získal na mistrovství Evropy v Sofii svoji jedinou medaili ve dvojboji za výkon 390 kg. Na olympijské hry v Moskvě odjížděl s přáním olympijské medaile. Ve své královské disciplíně trhu obsadil druhé místo a získal stříbrnou medaili z mistrovství světa. Postupnou váhu 187,5 kg však nezvedl a přišel o důležité kilogramy do dvojboje. V nadhozu zvládl přemístit a vyrazit základní váhu 220 kg, ale na postupné váze 225 kg neuspěl. Ze zákulisí tak sledoval jak Polák Tadeusz Rutkowski a východní Němec Jürgen Heuser vyráží 227,5 kg a připravují ho o bronzovou olympijskou medaili.

V roce 1981 na mistrovství světa a Evropy ve francouzském Lille obsadil v trhu druhé místo za 187,5 kg, ale v nadhozu nezvedl základní váhu 210 kg a ve dvojboji nebyl klasifikován. V roce 1982 byl až třetím vzpěračem v reprezentaci v supertěžké váze po příchodu Pavla Kheka. Sportovní kariéru ukončil v roce 1983. Pracoval na oddělení pasové kontroly na letišti v Ruzyni a ve volném čase soutěžil silovém trojboji.[4] Po revoluci pracoval v cirkuse a později trénoval mládež ve vzpírání v Lázních Bohdaneč.

Rudolf Strejček patřil v 70. letech dvacátého století k nejpopulárnějším sportovcům v Československu. Měl rád společnost a uměl pohovořit s novináři, prozradit něco ze svého soukromí. Přirozenou fyzickou sílu a houževnatost doplňoval vynikající technikou v trhu. Jeho slabinou byla psychická stránka. Patřil mezi stresové závodníky. Obavy a strach mu často bránili dosáhnout maximálního výkonu v soutěži.

Rok Místo Kategorie Tah (kg) Trh (kg) Nadhoz (kg) Víceboj
(kg)
P.
1 2 3 P. 1 2 3 P. 1 2 3 P.
Olympijské hry
1972 Západní Německo Mnichov, Německo –110 kg 177,5 177,5 182,5 9. 145 145 150 11. 190 195 197,5 11. 522,5 9.
1976 Kanada Montréal, Kanada –110 kg 162,5 162,5 167,5 5. 200 207,5 207,5 9. 362,5 8.
1980 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz +110 kg 182,5 187,5 187,5 2. 220 225 225 4. 402,5 4.
Mistrovství světa
1972 Západní Německo Mnichov, Německo –110 kg 177,5 177,5 182,5 9. 145 145 150 11. 190 195 197,5 11. 522,5 9.
1973 Kuba Havana, Kuba –110 kg 157,5 162,5 162,5 Bronzová medaile 200 5. 357,5 4.
1975 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz –110 kg 160 160 160 DNF DNS DNF
1976 Kanada Montréal, Kanada –110 kg 162,5 162,5 167,5 5. 200 207,5 207,5 9. 362,5 8.
1978 USA Gettysburg, Spojené státy +110 kg 175 182,5 182,5 5. 215 222,5 225 5. 390 5.
1979 Řecko Soluň, Řecko +110 kg 185 Bronzová medaile 215 4. 400 4.
1980 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz +110 kg 182,5 187,5 187,5 Stříbrná medaile 220 225 225 4. 402,5 4.
1981 Francie Lille, Francie +110 kg 187,5 Stříbrná medaile 210 210 210 DNF DNF
Mistrovství Evropy
1970 Maďarsko Szombathely, Maďarsko –110 kg 157,5 9. 142,5 8. 185 8. 485 9.
1971 Bulharská lidová republika Sofie, Bulharsko –110 kg 160 170 175 8. 145 145 147,5 DNF DNS DNF
1972 Rumunská socialistická republika Constanța, Rumunsko –110 kg 175 12. 152,5 6. 190 10. 517,5 9.
1973 Španělsko Madrid, Španělsko –110 kg 155 5. 197,5 4. 352,5 4.
1975 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz –110 kg 160 160 160 DNF DNS DNF
1976 Východní Německo Berlín, NDR –110 kg 160 165 167,5 5. 200 205 207,5 8. 370 7.
1978 Československo Havířov, Československo +110 kg 172,5 177,5 177,5 Stříbrná medaile 222,5 5. 400 4.
1979 Bulharská lidová republika Varna, Bulharsko +110 kg 180 182,5 182,5 Bronzová medaile 210 222,5 5. 390 Bronzová medaile
1980 Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie +110 kg 180 185 185 Bronzová medaile 215 215 215 DNF DNF
1981 Francie Lille, Francie +110 kg 187,5 Stříbrná medaile 210 210 210 DNF DNF
  1. Stadion č.47/1973 str. 24
  2. Československý sport 21.4.1976 str. 6
  3. Československý sport 9.4.1970 str. 4
  4. Československý sport 16.12.1983

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Novinové články z deníku Rudé Právo, Lidové noviny a Československý sport.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]