Rudolf Mrva
| Rudolf Mrva | |
|---|---|
 Rudolf Mrva (repro Světozor 1933) | |
| Narození | 29. března 1873 Praha |
| Úmrtí | 23. prosince 1893 (ve věku 20 let) nebo 24. prosince 1893 (ve věku 20 let) Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Mrva (29. březen 1873, Praha[1] – 23. prosinec 1893, Praha) byl hlavní svědek v procesu s hnutím Omladiny. I když hnutí jako takové neexistovalo, na základě Mrvova mnohdy smyšleného svědectví proces v únoru 1894 proběhl a 68 obžalovaných bylo odsouzeno. Mrva sám se však procesu nedožil, krátce před procesem byl brutálně zavražděn.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na Malé Straně č. p. 104 (dnes ulice U Lužického semináře). Pokřtěn byl jako Rudolf Leopold Franz.[1] Otec Rudolfa Mrvy, František Mrva (1809–1886) pocházel z Vrbky u Libochovic a byl na Malé Straně rukavičkářem. Po smrti první manželky se František Mrva v roce 1869 znovu oženil s Johannou Schüsselbauerovou (1836–1890).[2]
Rudolfovi rodiče nežili pohromadě, vychovávala ho teta Anna Keroušová; matka se vrátila po jeho smrti a ujala se živnosti.[3] Po smrti matky převzal otcovu živnost Rudolf a od listopadu 1893 žil se svou tetou a pěstounkou Annou Kerauschovou (1838–??) v Lázeňské ulici č. 276/3 (dnes Saská).[4]
Podle dobových zpráv byl hrbatý, známý pod přezdívkou Rigoletto z Toscany. Již v březnu 1893 byl souzen za účast ve spolku Podzemní Praha, všichni obžalovaní byli osvobozeni. Byl vyloučen z dalších spolků Žižkovan a Malostranští mládenci. Za spolupracovníka policie ho (na základě důvodného podezření) označil poslanec Říšské rady JUDr. Josef Herold.[3]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]23. prosince 1893 navštívili Rudolfa Mrvu jeho přátelé, osmnáctiletý strojník ze Žižkova Otakar Doležal a sedmnáctiletý František Dragoun, dělník ze Žižkova, a společně ho zavraždili. Oba byli vyšetřování v procesu s Omladinou, kde mezi obžalované patřil i Rudolf Mrva.[4] Důvodem vraždy bylo podezření, že Mrva spolupracuje s policií. Oba se k vraždě doznali.[5]
Pohřeb Rudolfa Mrvy se uskutečnil 27. prosince 1893. Tělo bylo vystaveno v otevřené rakvi, průvod vyšel z Anatomického ústavu, kde bylo Mrvovo tělo vystaveno, a pokračoval na Olšanské hřbitovy, kde bylo pohřbeno do hrobu č. 105.[6]
Umělecké zpracování
[editovat | editovat zdroj]- Příběh Rudolfa Mrvy popsal stručně Géza Včelička ve svém románu Policejní hodina (nakl. Bohumil Janda, 1937).
- Příběh Omladiny a Rudolfa Mrvy popsal Vladimír Neff ve čtvrtém díle své historické pentalogie Veselá vdova (Československý spisovatel, 1961).[7]
- Režisér František Filip natočil v roce 1986 podle románů Vladimíra Neffa televizní seriál Zlá krev. Dvacetiletého Mrvu představoval v tomto seriálu tehdy osmapadesátiletý Jiří Císler.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Teta a pěstounka Anna Kerauschová, v jejímž bytě byl Mrva zavražděn, byla též jeho kmotrou.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Matrika N, kostel sv. Tomáše, 1870-1879, snímek 151, Záznam o narození a křtu
- ↑ Policejní přihlášky, rodina Františka Mrvy
- ↑ a b ČERNÝ, Karel. Rudolf Mrva : Pokud lze vraždě jeho přikládati význam politický?. po konfiskaci 2., opr. vyd.. vyd. Praha: vl.n., 1894. Dostupné online.
- ↑ a b Národní listy, 9.12.1893, s.2, Velký proces tajného spolku Omladiny v systému Kramerius
- ↑ Národní listy, 13.3.1894, s.1-3, Proces vrahů Mrvy-Rigoletta z Toscany v systému Kramerius
- ↑ 1063. schůzka: Spiknutí proti Jeho Veličenstvu. Dvojka [online]. 2015-11-07 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Databáze NK ČR - Vladimír Neff:Veselá vdova
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Karel. Rudolf Mrva : Pokud lze vraždě jeho přikládati význam politický?. po konfiskaci 2., opr. vyd.. vyd. Praha: vl.n., 1894. Dostupné online.
