Rudolf Kučera (malíř)
| Rudolf Kučera | |
|---|---|
 Autoportrét | |
| Narození | 1. ledna 1884 Husovice |
| Úmrtí | 24. října 1964 (ve věku 80 let) Brno |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, loutkář, kreslíř a sběratel lidových písní |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Kučera (1. ledna 1884 Husovice[1][2] – 24. října 1964 Brno[3]) byl český malíř, pedagog, loutkář a sběratel lidových písní.[4][5]
Život
[editovat | editovat zdroj]Maturoval na brněnském reálném gymnáziu v roce 1900, v roce 1905 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vojtěcha Hynaise.[6] Podnikl studijní cesty do Francie, Německa, Itálie, Ruska, Polska a na Ukrajinu. Pedagogicky působil na školách na Moravě a na Slovensku (např. v Hustopečích a Zlatých Moravcích[7]).[2]
Malířské dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl malířem tatranských hor, obyčejného světa pracujících lidí na poli nebo procházkou v dešti mezi domy. Jeho díla jsou převážně tvořena olejomalbou nebo uhlem. Nejslavnější obraz byl portrét jeho matky a největší dílo, které má 4x3 metry, jsou na něm houslisté a zpívající ženy v makovém poli[ujasnit].
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Pravidelně vystavoval s Klubem výtvarných umělců Aleš.
- 1931 – Brno, souborná výstava (97 obrazů)[2]
- 1959 – Dům pánů z Kunštátu, Rudolf Kučera – obrazy a kresby, Václav Hynek Mach – plastiky[8]
Loutkářství
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobě se věnoval loutkářství jako výtvarník nebo jako autor loutkových her.[9] V roce 1957 byl na Loutkářské Chrudimi oceněn titulem Zasloužilý loutkářský pracovník.[10]
- Marusja-kozačka: ukrajinská pohádka pro loutky o 4 jednáních, V Holešově: Fr. J. Balatka, 1939
- Zrnko hrachu: loutková hra o čtyřech jednáních, Holešov na Moravě: Fr. J. Balatka, 1940
- Princezna Barka: pohádka o čtyřech jednáních, Holešov na Mor.: Fr. J. Balatka, 1940[11]
- Červený kvíteček: výpravná pohádka pro loutky v 7 obrazech, V Holešově: Fr. J. Balatka, 1948
Jeho rukopisná sbírka lidových písní je uložena v Ústavu pro etnografii a folkloristiku v Brně a obsahuje přes patnáct set písní z Brněnska a Slovenska, sbíral také ukrajinské písně z první světové války.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Horská řeka -
Příroda -
Město -
Spící otec -
Podpis
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika č. 17278, Narození: 1878 - 1890, Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí Panny Marie [online]. MZA v Brně. Dostupné online.
- ↑ a b c TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 6.. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. Dostupné online. Kapitola Kučera Rudolf, s. 587. Dostupné online po registraci.
- ↑ Z archivu neznámých tvůrců. Knižní značka. Čís. 3/1994, s. 18. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1211-3840.
- ↑ Kučera Rudolf (1884-1964) [online]. Galerie Dolmen. Dostupné online.
- ↑ HRABALOVÁ, Olga. O lidových písních na Brněnsku. Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. 1960, čís. 1, s. 203–225.
- ↑ a b ŠTĚDROŇ, Bohumír; NOVÁČEK, Zdenko; ČERNUŠÁK, Gracian. Československý hudební slovník osob a institucí, Sv. 1: A-L. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 781.
- ↑ Osobní změny. Výtvarné snahy. Čís. 3–4/1928-1929, s. 41. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Databáze výstav [online]. Brno: Dům umění [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Sloupek loutek. Moravský večerník. 1940-11-05, s. 5. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Zamyšlení nad loutkářskou Chrudimí. Rovnost. 1957-07-17, s. 5. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-7967.
- ↑ KNÍŽÁK, Milan. Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku: od vystopovatelné minulosti do roku 1950. 1. A-L. 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus HK, 2005. 566 s. ISBN 80-86225-88-7. S. 512.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Kučera (malíř)
- Rudolf Kučera v Encyklopedii dějin města Brna
