Rudo Prekop

Rudo Prekop
	Rudo Prekop (3. května 2017)
Narození	13. dubna 1959 (65 let); Košice
Alma mater	Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1974–1978)
Povolání	fotograf a učitel
Webová stránka	www.rudoprekop.cz
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudo Prekop (* 13. dubna, 1959 v Košicích) je fotograf, který tvoří v Čechách a na Slovensku. Absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Košicích, obor užitá fotografie, roku 1986 ukončil studium na FAMU u profesora Jána Šmoka. Pracoval jako asistent kamery u Krátkého filmu Praha a od roku 1986 – 2002 byl fotografem ve svobodném povolání. Od roku 2002 je vedoucím studiového ateliéru na FAMU v Praze. Patří do tzv. slovenské nové vlny spolu s Vasilem Stankem, Tono Stanem, Kamilem Vargou, Miro Švolíkem a Peterem Župníkem, kteří v první polovině 80. let bourali zaběhnutá klišé inscenované fotografie.^[1]

Fotografie

Fotografuje převážně černobíle na čtvercový formát. Zajímá se o symboliku zátiší, například v jeho cyklech Pocty, Pomníky, Květiny a Hrdinové. Kompozici velmi pečlivě připravuje. Kolem postaveného zátiší chodí dny, týdny, měsíce, až nalezne tu poslední „třešničku na dortu“, aby mohl exponovat.^[1] V jeho pracích je postmoderní estetika.^[2] Své mikrosvěty sestavuje z nalezených předmětů podobně jako František Skála.^[2] Okouzluje ho, když odložené předměty původních majitelů uvádí znovu do života.^[2]^[1] Z předmětů vytváří fantaskní oltáře a pomníky.^[2] Na surrealismus navazuje tím, jak spojuje nespojitelné - zdánlivě odlišné předměty do jednoho celku podobně jako Vratislav Effenberger. Nepokračuje ve tvorbě Josefa Sudka nebo Svobody, ale spíše Evy Fukové nebo Emily Medkové. Nejvíce je vidět podobnost v díle Evy a Jana Švankmajerových.^[2]

Citáty

Jan Samec z karlovarské galerie o Rudo Prekopovi řekl:

Nepatří k experimentátorům, kteří mají v programu bourání bariér, ale můžeme ho vnímat jako inscenátora vizí, objevitele zapomenutých či odhozených věcí, originálního interpreta živé i neživé přírody, vykladače pomyslných snů, manipulátora světla a tmy, vypravěče náznaků i zámlk; můžeme ho pojmenovat fetišistickým surrealistou, aranžérem bizarních situací a kombinací, hledačem náhodných příběhů i nečekaných sdělení,...

Cykly

Nalezené snímky
Reálovky
Aranže
Inscenace
Zátiší
Trilogie
Pocty
- Pocta rostlinám
Pomníky
Květiny
Hrdinové

Odkazy

Související články

Slovenská nová vlna

Reference

↑ ^a ^b ^c Zbyněk Illek, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Helena Musilová, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudo Prekop na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudo Prekop
Oficiální Stránky Rudo Prekopa a Vasila Stanko.

Recenze na výstavu Rudo Prekop: Zátiší 1989-2006

Příběhy podzemníků ve fotografiích. Rozhovor s Rudem Prekopem (týdeník Echo, 30. října 2022)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Illek-1] Zbyněk Illek, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.

[Musilova-2] Helena Musilová, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.

[1]

[2]