Přeskočit na obsah

Rosaria Piomelli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rosaria Piomelli
Rodné jménoMaria Rosaria Angrisano
Narození24. října 1937 (87 let)
Neapol
ItálieItálie Itálie
Alma materMassachusettský technologický institut
Povoláníarchitektka a děkanka
Manžel(ka)Sergio Piomelli
DětiAscanio Alberto
Fosca Francesca Piomelli
Významná dílaSciences Library
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Maria Rosaria Piomelli (rozená Angrisano, 24. října 1939 Neapol)[1][2] je italská architektka. Je první ženou, která se stala děkankou na škole architektury ve Spojených státech, když byla jmenována děkankou na Fakultě architektury City College of New York v roce 1980.[3][4]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Neapoli v Itálii. Je dcerou Alberta a Giuseppiny Angrisano. Vystudovala v Neapoli na Istituto d'Arte, kde dokončila bakalářský titul z umění v roce 1954, a poté Accedemia d'Arte, kde získala magisterský titul v roce 1955. O dva roky později odjela do Spojených států a v dubnu se provdala za lékaře Sergia Piomelliho, s nímž má dvě děti – Ascania Alberta a Foscu Francescu Piomelli. V roce 1960 získala bakalářský titul z architektury z Massachusettského technologického institutu.[4]

Během 60. a 70. let pracovala jako projektantka v několika architektonických kancelářích v Itálie, Spojených státech a Nizozemí.[5] Mezi lety 1963–1969 pracovala pro Warner, Burns, Toan & Lunde v New Yorku. V letech 1969–1970 byla společnicí ve firmě E.H. Grosmann Architect v Rotterdamu. Od roku 1971 do roku 1974 byla projektantkou ve firmě I.M. Pei and Partners. Svou vlastní firmu otevřela v roce 1974 v New Yorku.[6] Pracovala také jako učitelka na různých místech a pozicích ve Spojených státech.[7] Po získání profesní licence umožňující pracovat v New Yorku v roce 1969, nastoupila do profesního sdružení Amerického institutu architektů.[8] V rámci své pozice předsedkyně Komise pro rovné příležitosti Amerického institutu architektů, Piomelli v New Yorku na jaře roku 1974 organizovala výstavu „Women in the Design of the Environment”.[9] Ve skutečnosti se široce věnovala propagaci práce žen v oblasti architektury. Napsala také knihy o práci žen v americké architektuře.[3]

Od roku 1971 Piomelli zastávala akademické pozice v několika institucích:

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Academy Hill Development, Hudson, New York
  • Pierson School, Tarrytown, New York
  • Schiff House, Montauk, New York
  • Shelter Island Home, 139 Ram Island Drive, Shelter Island, New York
  • 1966 – Cena za design knihovny Brown University of Science Library, katedra zdravotnictví[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M. Rosaria Piomelli na anglické Wikipedii.

  1. M. Rosaria Piomelli Architectural Papers, 1960-1995 [online]. Spec.Lib.Vt [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. 
  2. Special Collections, Virginia Polytechnic Institute and State University [online]. Lib.Virginia.edu [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. 
  3. a b MAKING CITIES LIVABLE-Speakers [online]. Livable Cities.org, 1988-03-12 [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. 
  4. a b WEDDINGS; Fosca Piomelli, William White. NewYorkTimes. 2000-05-14. Dostupné online [cit. 2012-02-29]. 
  5. A Guide to the M. Rosaria Piomelli Architectural Papers, 1960-1995 Piomelli, M. Rosaria, Architectural Collection Ms1995-007 [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  6. VIRGINIA TECH UNIVERSITY SPECIAL COLLECTIONS DEPARTMENT. A Guide to the M. Roaria Piomelli Architectural Papers [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. 
  7. Progress and Achievements of Women in Architecture [online]. Arch.Uiuc.edu, 2005-04-03 [cit. 2012-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-21. 
  8. CCNY Libraries. Women At City College: A Fifty Year Anniversary Exhibit [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. 
  9. TORRE, Susana. Women in American Architecture: A Historic and Contemporary Perspective. New York: Whitney Library of Design, 1977. Dostupné online. ISBN 9780823074853. S. 151. 
  10. ROITMAN, Marcela. ROSARIA PIOMELLI 1937 [online]. 2016-11-03 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]