Roman Tuma
| Roman Tuma | |
|---|---|
 Roman Tuma (před rokem 1931) | |
| Narození | 15. ledna 1899 Praha |
| Úmrtí | 25. října 1933 (ve věku 34 let) Nové Město |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | herec, divadelní herec a recitátor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roman Tuma (15. ledna 1899 Praha – 25. října 1933 tamtéž[1]) byl jedním z nejvýraznějších mladých českých představitelů hereckého expresionismu[2][3] dvacátých let dvacátého století.
Divadlo
[editovat | editovat zdroj]Svou profesionální kariéru začal v roce 1915 už jako šestnáctiletý v Lidovém divadle Uranie v Holešovicích[4]. Po krátkém působení v letech 1915–1916 v Plzni, byl od 1. dubna 1916 angažován za člena pražského Divadla na Vinohradech[5]. Jevištní deklamaci studoval soukromě až během svého vinohradského angažmá u německé učitelky. Na Vinohradech působil až do 1. března 1925, kdy ho Karel Hugo Hilar angažoval do činohry pražského Národního divadla. Členem činohry byl prakticky až do své smrti, ačkoli pro psychickou nemoc byl od 20. listopad 1928 na dlouhodobé zdravotní dovolené a do divadla se vrátil pouze na krátké období v letech 1930 a 1932[4].
Zemřel roku 1933 a byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1920 Edmond Rostand: Orlík, titulní role, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý
- 1921 William Shakespeare: Troilus a Cressida, Troilus, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl druhým manželem herečky Divadla na Vinohradech Anny Iblové[6].
Citát
[editovat | editovat zdroj]| „ | Roman Tuma zemřel roku 1933 jako čtyřiatřicetiletý, pro divadlo však byl mrtev už o tři roky dříve, a já byl svědkem tohoto konce. Při repríze Svobodových "Směrů života" jsem si všiml, že je Tuma neobyčejně roztěkaný. V pohledu i v gestech se jevil zvláštní neklid. Když jsme zůstali na scéně sami, nereagoval na mé narážky a začal mluvit z cesty. Opona šla dolů a Tumu odvezli z divadla do ústavu. Už se odtamtud trvale na jeviště nevrátil. | “ |
| — Eduard Kohout[7] | ||
Film
[editovat | editovat zdroj]Ve filmech se objevil pouze dvakrát a to ve filmu Mnichovo srdce (1921) a Muž bez srdce (1923). Ani jeden z těchto filmů se však nedochoval.
Kulturní aktivity
[editovat | editovat zdroj]Kromě hereckých aktivit se uplatňoval na veřejných akcích jako recitátor. Účastnil se mimo jiné Wolkerova matiné v roce 1924, matiné sovětské poezie v Divadle na Vinohradech v roce 1925 a Večeru ruské revoluční poezie, pořádané Proletkultem v roce 1925 ve Smetanově síni. Protože byl levicově zaměřený a od poloviny 20. let byl členem KSČ, účastnil se také dalších akcí pořádaných KSČ[8]. Ke konci dvacátých let spolupracoval také s československým rozhlasem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z10, s. 164
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 19, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 534–5
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 534
- ↑ Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 118
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 115
- ↑ Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 116–7
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 534–5
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Tuma na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 72, 74, 89
- Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 174
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 71, 86, 94, 100, 117
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 534–5
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 178, 190, 204, 210, 230, 236
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 115, 180
- Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 118
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 19, 25, 27, 31, 105, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 204, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Tuma na Wikimedia Commons
Dílo Zemřel Roman Tuma ve Wikizdrojích
