Rokycanův sbor
Rokycanův sbor | |
---|---|
![]() Rokycanův sbor | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°44′27,05″ s. š., 13°35′35,42″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Českobratrská církev evangelická |
Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rokycanech |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1932 |
Další informace | |
Adresa | Jiráskova 481/4, Nové Město, ![]() |
Ulice | Jiráskova |
Kód památky | 10951/4-4926 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rokycanův sbor je funkcionalistická budova v Jiráskově ulici čp. 481 v Rokycanech. Dům je od roku 1994 chráněn jako kulturní památka.[1]
Evangelický sbor
[editovat | editovat zdroj]Evangelický sbor zahájil svoji činnost v době přestupkového hnutí před první světovou válkou, hnutí zesílilo v době po vzniku Československa v roce 1918. Bohoslužby se konaly od roku 1912, v roce 1914 byla v Rokycanech formálně ustavena kazatelská stanice pražského reformovaného sboru, později rokycanská stanice přináležela ke sboru Plzeň-západ. Samostatný farní sbor byl v Rokycanech ustaven v roce 1923. Dnes patří sbor k Českobratrské církvi evangelické.[2]
Architektura stavby
[editovat | editovat zdroj]Budova sboru je řadová cihlová budova v Jiráskově ulici s čp. 481 umístěná mezi budovou bývalé spořitelny (dnes Komerční banka) a mateřskou školou. Dům byl postaven v letech 1932 - 1934. Funkcionalistickou modlitebnu včetně fary v patře budovy navrhl architekt Bohumil Chvojka z Plzně (původní nerealizovaný návrh z roku 1929 byl od architekta Františka Alberta Libry).[3][4] Stavební práce prováděla rokycanská firma Václava Berana, který byl členem sboru.[5] Slavnostně byla budova otevřena byla 24. října 1934. Na konci druhé světové války 14. dubna 1945 byla budova poškozena bombardováním, po válce byla budova opravena.[2]
Hlavní průčelí je orientováno severně do Jiráskovy ulice.
V budově nepravidelného obdélného půdorysu je rozlehlá sborová místnost pro bohoslužby a shromažďování členů sboru, dva byty, tři kanceláře a v suterénu sklepy a prádelna. Vchod do budovy je dvoukřídlými dveřmi, za kterými vede schodiště s vysokým schodišťovým oknem do bytu v prvním patře (dva pokoje do ulice, další pokoj, kuchyň a příslušenství do dvora) a kancelářím. Hranolová hmota schodiště je završena reliéfem s kalichem.[1]
Po vnějším schodišti krytém dvěma sloupy z umělého kamene se vstupuje dveřmi do přízemí sborové místnosti, v patře po schodišti je přístup na její galerii. Čtyřmi vysokými úzkými okny vedoucími na ulici a střešním světlíkem proniká do místnosti dostatek světla. Pod vysokými okny je na fasádě reliéfní nápis Rokycanův sbor. V přízemí za vchodem jsou umístěny šatny.[1]
Všechna okna a dveře jsou dřevěná. Střecha nad sborovou místností je plochá se světlíkem, obytná část střechu valbovou s dřevěným krovem; střešní krytina je z eternitových šablon.
Ve zvýšeném přízemí do ulice vlevo od vstupních dveří je kancelář, na jižní straně do dvora je druhý malý byt a další kancelář.
Ve dvorní části bylo později přistaveno křídlo s menší shromažďovací místností.[1]
Památková hodnota
[editovat | editovat zdroj]Rokycanův sbor, budovy železniční stanice (projekt Ředitelství státních drah v Plzni)[6] a spořitelny (architekt F. A. Libra)[7] tvoří soubor funkcionalistické architektury v Jiráskově ulici v Rokycanech.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Rokycany%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_z_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_5._kv%C4%9Btna_%2801%29.jpg/220px-Rokycany%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_z_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_5._kv%C4%9Btna_%2801%29.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Rokycanův sbor [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 401.
- ↑ Rokycanův sbor v Rokycanech (čp. 481) - Rokycany - Okres Rokycany [online]. FPE ZČU [cit. 2025-02-14]. Dostupné online.
- ↑ ZÁZVORKA, Petr. František Albert Libra, II. díl. Stavebnictví: časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů. 2019, roč. 13, čís. 10, s. 8-12. ISSN 1802-2030.
- ↑ FAITOVÁ, Kamila. Vybrané památky Rokycanska s didaktickým využitím ve vyučování dějepisu. Diplomová práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. 164 s. S. 72.
- ↑ D.Borek: Rokycany: železniční architektura. encyklopedierokycan.wz.cz [online]. [cit. 2025-02-14]. Dostupné online.
- ↑ František Albert Libra. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2025-02-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOFMAN, Karel. Staré rokycanské domy IV. Rokycany: Městská knihovna Rokycany, 1998. 55 s. S. 44,
- IRMANN, Adolf. Rokycanův sbor slaví osmdesáté narozeniny. Rokycanský deník, 2012, roč. 21, č. 268, s. 2.
- MAKAJ, Tomáš. Rokycany a okolí v obrazech. Hostivice: Baron, 2018. 103 s. ISBN 978-80-88121-34-3.