Rockwell HiMAT
| Rockwell HiMAT | |
|---|---|
 HiMAT po přistání | |
| Určení | experimentální bezpilotní letadlo |
| Původ |  Spojené státy americké |
| Výrobce | Rockwell International |
| První let | 27. července 1979[1] |
| Zařazeno | 1979 |
| Vyřazeno | 1983 |
| Charakter | vyřazeny, zachovány jako muzejní exponáty |
| Uživatel | NASA USAF Flight Dynamics Laboratory |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Cena za kus | 8,65 milionů USD[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rockwell HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology) bylo americké nadzvukové bezpilotní experimentální letadlo vyrobené společností Rockwell International v 70. letech 20. století. Cílem projektu v němž se angažovala organizace NASA a americké letectvo, bylo vyvinout technologie pro supermanévrovatelná letadla, která by mohla sloužit jako prototypy pro vývoj nových vojenských letadel.
Rockwell HiMAT byl speciálně navržen pro demonstraci vysoké manévrovatelnosti a obratnosti. Byl poháněn proudovým motorem a měl jednoduchou konstrukci, která umožňovala snadné úpravy a výměnu součástek. Výzkumný tým také vyvinul nové systémy pro řízení letu a navigaci.
Rockwell HiMAT se stal významným průlomem v oblasti letectví a poskytl mnoho užitečných informací pro vývoj nových letadel. Některé technologie a systémy, které byly vyvinuty pro Rockwell HiMAT, byly později použity u mnoha jiných letadel.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]V průběhu 70. let. 20. století se američtí výrobci letadel snažili vyvinout nové koncepty pro stíhací letadla, která by oproti předchůdcům byla svižnější a poskytovaly letounům lepší obratnost.[3][4] Příčinou těchto snah byly zkušenosti z války ve Vietnamu, kdy piloti řady letounů navržených v průběhu let 1960 až 1970 ztráceli kontrolu nad řízením při letech pod vysokým úhlem náběhu.[5][pozn. 1] V prosinci roku 1971 byla uspořádána konference Stall/Post-Stall/Spin Symposium, která se zaměřila na tuto problematiku a z níž vzešly návrhy a požadavky na další generace stíhacích letounů, které by měly větší obratnost a zachovávaly si svou ovladatelnost i při vyšších úhlech náběhu.
K řešení problémů s ovladatelností a obratností přispěl rozvoj výpočetní techniky a systém fly-by-wire (FBW), které umožnily návrh letounů s přirozenou nestabilitou. Mezi testovací letouny patřil HiMAT nebo upravený BAe Jaguar Active Control Technologies.[pozn. 2]
Program Highly Maneuverable Aircraft Technology byl zahájen v roce 1973.[2] Za program letounu zodpovídalo Drydenovo letecké výzkumné středisko (později přejmenované na Armstrongovo).[1] V srpnu roku 1975 získala společnost Rockwell kontrakt v hodnotě 17,3 milionů dolarů na stavbu dvou dálkově ovládaných letounů.[3][6] Na vývoji podílelo také Amesovo výzkumné centrum.[2] Rockwell měl postavit letoun, který dokáže delší dobu letět v zatáčce s přetížením až 8G při rychlosti Mach 0,9 ve výšce 30 000 stop (9 100 m) s rádiusem mise 300 námořních mil (560 km).[6]
Jedním z vedlejších cílů programu HiMAT bylo použití výpočetních a simulačních nástrojů pro aerodynamický a strukturální návrh letounu s cílem redukovat množství nákladných testů v aerodynamických tunelech.[6] Jako součást vývoje letounu vznikl také testovací autopilot FTMAP pro řízení letounu při provádění kritických manévrů.[7]
Letouny byly dodány do Drydenu v březnu a červnu 1978.[6] Letoun HiMAT absolvoval svůj první let 27. července 1979.[2]
Do svého vyřazení v roce 1983 absolvovaly letouny HiMAT 26 letů.[2][8]
Pořízení letounů HiMAT vyšlo na 17,3 milionů USD, náklady na předletovou přípravu prvního letounu stály 4 miliony USD u druhého letounu 2 miliony USD.[9]
Přínos
[editovat | editovat zdroj]Vývoj letounu měl vliv na systémy řízení fly-by-wire a o digitálním řízení.[4][2] Pomohl také získat zkušenosti s aplikací kompozitních materiálů ze skelných a uhlíkových vláken, které zpevnily konstrukci letounu, což umožnilo dosahovat manévrů s větším přetížením. Získané znalosti měly další vliv na výzkum a vývoj těchto materiálů.[2][4] Přínosem programu byla data zaměřená na zkoumání aeroelasticity. Letoun poskytl data o vlivu wingletů a kachních ploch umístěných blízko sebe.[4] Na program HiMAT navázaly další programy. Například Advanced Design Composite Aircraft (ADCA), Advance Fighter Technology Integration (AFTI) nebo třeba Advanced Tactical Fighter, z něhož později vzešel stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor.[3]
Z vývoje letounu HiMAT také těžil letoun Grumman X-29.[2]
Společnost Rockwell spolu se společností MBB spolupracovala s firmou Saab na návrhu stíhacího letounu JAS-39 Gripen. Společnost Rockwell se zaměřovala na návrh konfigurace křídla, které vycházelo ze zkušeností s letounem HiMAT.[10]
Současné umístění
[editovat | editovat zdroj]- RPRV-870 HiMAT se nachází v galerii „Beyond the Limits“ Národního muzea letectví a kosmounautiky, které je součástí Smithsonova institutu ve Washingtonu D.C.[4][2][11][12]
- RPRV-871 HiMAT, který prošel restaurováním je od roku 2018 vystaven na nádvoří návštěvnického centra Armstrongova leteckého výzkumného střediska[4][2]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Letouny HiMAT byly postaveny jako modely letadel zmenšených na přibližně 44 % velikosti letounu F-16.[3][6] HiMAT byl navržen jako středoplošník, který byl poháněn proudovým motorem General Electric J85-21, jehož vstup vzduchu se nacházel na spodní straně trupu letadla, zhruba na úrovni naznačeného kokpitu. Vyústění motoru mělo trysku kruhového průměru, ale uvažovalo se také o experimentech s vektorováním tahu k čemuž u letounu HiMAT měl posloužit 2D systém vektorování tahu. Tento experiment nebyl realizován, došlo jen k vytvoření makety systému. Konfigurace letounu se mohla přizpůsobovat experimentům například se počítalo se záměnou šípových křídel za křídla s negativním šípem. Letoun byl také vybaven kachními plochami a dvojicí svislých ocasních ploch. Nebyl vybaven klasickým kolovým podvozkem, ale zatahovacím ližinovým podvozkem. Byl vypouštěn ze závěsníku z letounu NB-52B.[8]
Letoun byl řízen dálkově z pozemní stanice a pro případ ztráty spojení s pozemní stanicí bylo možné převzít řízení letounu ze zadního sedadla stíhacího letounu TF-104G.[13][14]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Rozměry letounu pochází z technického memoranda NASA 86725[15]
Technické údaje
- Posádka: 0
- Užitečný náklad: ? kg
- Rozpětí: 4,8 m
- Délka: 7,2 m
- Výška: 1,3 m
- Max. vzletová hmotnost : 1 543 kg
- Pohonná jednotka: 1x proudový motor General Electric J85-21 s přídavným spalováním o tahu 22,24 kN [1]
Výkony
- Maximální rychlost: Mach 1,4[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letoun HiMAT zavěšený na závěsníku pod křídlem letounu NB-52B před vypuštěním ke zkušebnímu letu. -
HiMAT zachycený za letu poblíž letecké základny Edwards -
Pozemní řídící stanoviště letounu HiMAT -
Syntetický vizuální displej letounu HiMAT. Jedná se o syntetický pohled z 3D perspektivy ven z kokpitu vytvořený pomocí vizuálního displeje. Objekt v popředí je 3D model pitotovy trubice letounu HiMAT a v dálce je zobrazen terén a ranvej. -
HiMAT s maketou 2D vektorování tahu
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Za války ve Vietnamu bylo ztraceno přes 100 letounů F-4 Phantom v důsledku ztráty řízení při vysokém úhlu náběhu. USAF rovněž ztratilo na 147 letounů různých typů při podobných incidentech v rozmezí let 1966-1970[5]
- ↑ V přibližně ve stejné době vznikal letoun F-16, který je rovněž vybaven systémem FBW a je navržen s přirozenou nestabilitou. Byl, ale vybaven omezovačem úhlu náběhu.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d NASA HISTORICAL DATA BOOK vol 3, s. 286.
- ↑ a b c d e f g h i j GIBBS, Yvonne. NASA Dryden Fact Sheet - Highly Maneuverable Aircraft Technology [online]. NASA, 2015-08-06 [cit. 2023-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-21. (anglicky)
- ↑ a b c d LANDIS, Tony R. A look back....Rockwell Highly Maneuverable Aircraft Technology [online]. Air Force Materiel Command History Office, 2023-02-23 [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f GIBBS, Yvonne. Experimental HiMAT Has New Home at NASA Armstrong [online]. NASA, 2015-03-05 [cit. 2023-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-31. (anglicky)
- ↑ a b c Flying beyond the stall : the X-31 and the advent of supermaneuverability, s. 3.
- ↑ a b c d e NASA Technical memorandum 85923 Closing the Design Loop on HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology), s. 3.
- ↑ NASA Technical memorandum 85923 Closing the Design Loop on HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology), s. 12.
- ↑ a b Flying beyond the stall : the X-31 and the advent of supermaneuverability, s. 7.
- ↑ NASA Technical Memorandum 86725 HiMAT Flight Program: Test Results and Program Assessment Overview, s. 19.
- ↑ Flying beyond the stall : the X-31 and the advent of supermaneuverability, s. 8.
- ↑ HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology) in Beyond the Limits [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CARLISLE, Mark. Aviation Photo Search [online]. 2010-12-26 [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA Technical Paper 2822 Flight control systems development and flight test experience with the HiMAT research vehicles, s. 4.
- ↑ NASA Technical Memorandum 86725 HiMAT Flight Program: Test Results and Program Assessment Overview, s. 4.
- ↑ NASA Technical Memorandum 86725 HiMAT Flight Program: Test Results and Program Assessment Overview, s. 20.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JOYCE, Douglas A. Flying beyond the stall : the X-31 and the advent of supermaneuverability. Washington, DC: NASA, 2015. 427 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830196. S. 3. (anglicky)
- ARONSTEIN, David C. Advanced tactical fighter to F-22 raptor : origins of the 21st century air dominance fighter. Reston, Va.: American Institute of Aeronautics and Astronautics, 1998. 308 s. ISBN 9781600867903. (anglicky)
- NASA HISTORICAL DATA BOOK vol 3. [s.l.]: NASA 123 s. Dostupné online. Kapitola AERONAUTICS AND SPACE RESEARCH AND TECHNOLOGY. (anglicky)
- JOHNSEN, Frederick A. Sweeping forward : developing & flight testing the Grumman X-29A Forward Swept Wing Research Aircraft. Washington, DC: NASA, 2013. 337 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830080. (anglicky)
- KEMPEL, Robert W.; EARLS, Michael R. NASA Technical Paper 2822 Flight control systems development and flight test experience with the HiMAT research vehicles. [s.l.]: NASA, 1988. 88 s. Dostupné online. (anglicky)
- DEETS, Dwain A.; DEANGELIS, V. Michael; LUX, David P. NASA Technical Memorandum 86725 HiMAT Flight Program: Test Results and Program Assessment Overview. [s.l.]: Ames Research Center, 1986. 30 s. Dostupné online. (anglicky)
- PUTNAM, Terril W.; ROBINSON, M.R. NASA Technical memorandum 85923 Closing the Design Loop on HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology). [s.l.]: NASA Ames Research Center, Rockwell International, 1984. Dostupné online. (anglicky) Archivováno 23. 5. 2023 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rockwell HiMAT na Wikimedia Commons
