Ringerův roztok
Ringerův roztok, označován jako R1/1, je druhem izotonického fyziologického roztoku s obsahem sodných a chloridových iontů,[1] který nahrazuje přirozené biologické prostředí.[2] Oproti fyziologickému roztoku lépe simuluje složení krevní plazmy, čehož se dosahuje přídavkem draselných a vápenatých iontů.[1] Nevýhodou Ringerova roztoku je absence pufru, je tedy podobně okyselující, jako fyziologický roztok a není považován za balancovaný roztok. Tento problém byl vyřešen ve 30. letech 20. století přidáním laktátu jakožto pufru a úpravou iontového složení, čímž vznikl Ringer-laktát, také znám jako Hartmannův roztok, který je tak prvním z balancovaných roztoků, které jsou vhodnější při doplňování většího množství tekutin.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ringierův roztok na lekarske.slovniky.cz
- ↑ Malý encyklopedický slovník, Academia, Praha 1972, str. 1006
