Richard Mead
Richard Mead | |
---|---|
Narození | 11. srpna 1673 Stepney |
Úmrtí | 16. února 1754 (ve věku 80 let) Londýn |
Alma mater | Utrechtská univerzita Padovská univerzita |
Povolání | lékař a astrolog |
Ocenění | Harveian Oration (1723) člen Královské společnosti |
Choť | Anne Alston[1] Ruth Marsh[1] |
Děti | Bathsheba Mead[1] |
Rodiče | Matthew Mead[1] a Elizabeth Walton[1] |
Příbuzní | Robert Mead[1] a Samuel Mead[1] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Mead (11. srpna 1673 – 16. února 1754) byl anglický lékař a epidemiolog. Jeho práce A Short Discourse concerning Pestilential Contagion, and the Method to be used to prevent it (1720) měla historický význam v chápání přenosných chorob. Věnoval se například šíření moru a svrabu.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 11. srpna 1673 jako jedenácté dítě ministra Matthewa Meada (1630-1699). Studoval tři roky v Utrechtu u Johanna Georga Graeviuse, poté se rozhodl věnovat se lékařské profesi. V roce 1695 absolvoval filozofii a fyziku na univerzitě v Padově a v roce 1696 se vrátil do Londýna, kde prováděl úspěšnou praxi.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Patřil mezi průkopníky v pátrání po kosmických vlivech v medicíně, a svou konkrétní vizi v tomto směru vyslovil ve svém díle O nadvládě Slunce a Měsíce nad lidskými těly, a o nemocích z toho pocházejících (1704). Tento názor v širším smyslu se setkal o století později s kritikou objevu anglického královského astronoma Williama Herschela, který v roce 1801 našel překvapivou souvislost mezi počtem slunečních skvrn a cenami pšenice v Anglii.
Kromě Mechanical Account of Poisons (2. vydání 1708), Mead publikoval:
- a treatise De Imperio Solis ac Lunae in Corpora humana, & Morbis inde oriundis (On the Influence of the Sun and Moon upon Human Bodies and the Diseases Arising Therefrom) (1704)
- A Short Discourse concerning Pestilential Contagion, and the Method to be used to prevent it (1720)
- De variolis et morbillis dissertatio (1747)
- Medica sacra, sive de morbis insignioribus qui in bibliis memorantur commentarius (1748)
- On the Scurvy (1749)
- Monita et praecepta medica . Grund & Holle, Hamburgi 1752 Digital edition by the University and State Library Düsseldorf
- Life of Mead by Dr Matthew Maty appeared in 1755.
- Pharmacopoeia [Pharmacopoea] Meadiana : faithfully gathered from original Prescriptions, containing the most elegant Methods of Cure in Diseases ; to which are annexed useful Observations upon each Prescription ; the whole digested under proper Heads . Hinton, London 1756 Digital edition by the University and State Library Düsseldorf
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZUCKERMAN, A. Plague and contagionism in eighteenth-century England: the role of Richard Mead. Bulletin of the history of medicine. 2004, s. 273–308. ISSN 0007-5140. DOI 10.1353/bhm.2004.0105. PMID 15211050.
- JORDANOVA, L. Portraits, people and things: Richard Mead and medical identity. History of science; an annual review of literature, research and teaching. 2003, s. 293–313. ISSN 0073-2753. PMID 14560731. Bibcode 2003HisSc..41..293J.
- ROOS, AM. Luminaries in medicine: Richard Mead, James Gibbs, and solar and lunar effects on the human body in early modern England. Bulletin of the history of medicine. 2000, s. 433–57. ISSN 0007-5140. DOI 10.1353/bhm.2000.0129. PMID 11016094.
- RIESMAN, D. Dr. Richard Mead and the motto of the College of Physicians of Philadelphia. Transactions & studies of the College of Physicians of Philadelphia. 1985, s. 33–41. ISSN 0010-1087. PMID 3887688.
- MANN, RJ. Historical vignette. Richard Mead, M.D., 1673–1754. 18th-Century exemplar of 'experience and reason'. Mayo Clinic proceedings. Mayo Clinic. 1973, s. 503–6. ISSN 0025-6196. PMID 4577312.
- ABBOTT, JL. Samuel Johnson and 'The Life of Dr. Richard Mead'. Bulletin. John Rylands University Library of Manchester. 1971, s. 12–27. ISSN 0301-102X. PMID 11616730.
- Richard Mead (1673–1754) successor to John Radcliffe. JAMA. 1969, s. 2156–7. ISSN 0098-7484. DOI 10.1001/jama.208.11.2156. PMID 4890693.
- BARNETT CF, Jr. Richard MEAD: a neglected polyhistor. The New physician. 1963, s. A58–A60. ISSN 0028-6451. PMID 13969385.
- CARTER, HS. Richard Mead. Scottish medical journal. 1958, s. 320–4. ISSN 0036-9330. PMID 13555965.
- RICHARD MEAD: pioneer and patron. British Medical Journal. 1954, s. 392. ISSN 0007-1447. PMID 13115737.
- HANSON, Craig. Dr Richard Mead and Watteau's 'Comédiens Italiens'. The Burlington Magazine. The Burlington Magazine Publications, Ltd., 1 April 2003, s. 265–272. ISSN 0007-6287. JSTOR 3100665.
- MEADE, Richard Hardway. In the Sunshine of Life: A Biography of Dr. Richard Mead, 1673–1754. Philadelphia: Dorrance, 1974. ISBN 0-8059-1921-X.
- ZUCKERMAN, Arnold. Dr. Richard Mead (1674–1753): A Biographical Study. Urbana: University of Illinois, 1965.
- NICHOLS, R. H.; WRAY, F. A. The History of the Foundling Hospital. London: Oxford University Press, 1935.
- MUNK, William. Richard Mead. Lives of the Fellows. S. 40. Dostupné online [cit. 6 May 2013].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Mead na Wikimedia Commons