RhB řada Gem 4/4
Dvouzdrojová lokomotiva řady Gem 4/4 | |
---|---|
![]() Obě vyrobené lokomotivy ve stanici Pontresina | |
Inventární čísla | 801–802 |
Základní údaje | |
Výrobce | SLM, BBC, SWS, MFO |
Výroba v letech | 1966 |
Počet vyrobených kusů | 2 |
Provozovatel | RhB |
Období provozu | 1968–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 50 000 kg |
Délka přes spřáhla | 13 890 mm |
Rozchod | 1 000 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | (elektrický) 680 kW (dieselový před reko) 926 kW (dieselový po reko) 1 418 kW |
Maximální tažná síla | 192 kN |
Trvalá tažná síla | 106 kN |
Maximální povolená rychlost | 65 km/h |
Napájecí soustava | 1 000 V |
Typ trakčního motoru | 6 FHO 4338 |
Průměr hnacích dvojkolí | 920 mm |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady Gem 4/4 jsou čtyřnápravové dvouzdrojové lokomotivy, vyrobené ve spolupráci firem SLM (Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik), BBC (Brown, Boveri & Cie.), vagonky Schindler Waggon AG a Maschinenfabrik Zürich-Oerlikon. Dva kusy byly vyrobeny roku 1966 pro společnost Rhétské dráhy (RhB) v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Lokomotivy jsou koncipovány jako univerzální, tedy pro dopravu osobních i nákladních vlaků, především na Berninské dráze, kde mohou na stejnosměrné napájecí soustavě 1 000 V využít elektrický pohon. Na ostatních tratích, elektrifikovaných střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz, mohou být provozovány na pohon dieselový. Za tímto účelem jsou lokomotivy vybaveny dvěma spalovacími motory.
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Trains_de_la_Bernina_en_hiver_2.jpg/220px-Trains_de_la_Bernina_en_hiver_2.jpg)
Počátkem 60. let 20. století dosluhovaly na Rhétské dráze stále parní lokomotivy. Dvě nové lokomotivy řady Gem 4/4 měly být pořízeny jako univerzální lokomotivy, které měly nahradit poslední parní lokomotivy a umožnit vedení vlaků například při napěťových výlukách. Lokomotivy měly být použitelné v dieselelektrickém provozu na celé síti RhB. Kromě toho měl být na trati Bernina možný čistě elektrický provoz.
Původně měla o takovou lokomotivu zájem i Furka-Oberalp-Bahn. Ta si však z finančních důvodů objednala lokomotivu, která byla navržena pouze pro čistě dieselový provoz, nezávislý na trakčním vedení. Nicméně lokomotivy řady HGm 4/4, které byly o rok později, roku 1967, dodány na Furka-Oberalp-Bahn, jsou úzce příbuzné se stroji Gem 4/4 Rhétské dráhy.
Na stavbě strojů o délce téměř 14 metrů a hmotnosti 50 tun se podílely společnosti SLM, SWS, BBC a MFO. Obě lokomotivy byly RhB oficiálně předány v roce 1968 po poměrně dlouhém pětiletém vývoji.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Čtyřnápravové lokomotivy inventárních čísel 801 a 802, které byly uvedeny do provozu v roce 1968, mají každá dva dieselové motory se stejnosměrnými generátory a mohou tak jezdit nezávisle na trakčním vedení na celé síti RhB.
Při uvedení do provozu byly lokomotivy červené se stříbrnými větracími mřížkami. V letech 1986–1987 byly upraveny do nového barevného schématu RhB: Šedohnědý rám, červená skříň s dvojjazyčným logem a znakem kantonu Graubünden.
Mechanická část
[editovat | editovat zdroj]Mechanickou část dodala společnost SLM. Z důvodu usnadnění údržby a unifikace jsou některé díly konstrukčně shodné s elektrickými vozy řady ABe 4/4II, vyráběnými ve stejné době. Z nich byly převzaty například kompletní podvozky včetně trakčních motorů a brzdového systému.[1]
Elektrická část
[editovat | editovat zdroj]Z ABe 4/4II byly převzaty i některé komponenty elektrické části, např. řídicí elektronika, a převzaty byly i čtyři trakční motory.[1]
Provoz
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/RhB_Regio_nach_Tirano_mit_Gem_4-4.jpg/220px-RhB_Regio_nach_Tirano_mit_Gem_4-4.jpg)
Od dodání je dislokace následující: jedna lokomotiva je umístěna v depu v Pontresině, druhá pak v Poschiavu.
Hlavní oblastí nasazení od uvedení do provozu je Berninská dráha, kde byly obě lokomotivy často provozovány ve smíšené dvojici s elektrickými vozy (řady ABe 4/4II nebo řady ABe 4/4III).[2] Zajišťují také dopravu stavebních vlaků a odklízení sněhu na celé síti RhB.[2]
V letech 1973–1981 byly obě lokomotivy Gem 4/4 vyhrazeny pro letní provoz Bernina Expressu. V Samedanu převzaly od rychlíku z Churu, který přijel po Albulské dráze, přímé vozy směřující do Tirana, a v dieselové trakci je odvezly do stanice Surovas či Bernina Diavolezza, kde došlo k jejich přepnutí na elektrický provoz pod stejnosměrnou soustavou. Poté stroje pokračovaly ve vedení vlaku do Tirana. Dnes se tato forma provozu považuje za hybridní trakci.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/RhB_Xrotd_9213_am_Lago_Bianco_4.jpg/220px-RhB_Xrotd_9213_am_Lago_Bianco_4.jpg)
Poté, co byla kolej č. 3 v Pontresině od roku 1981 vybavena přepínatelným trakčním vedením, jezdily přímé vozy z Churu s běžnou lokomotivou RhB (Ge 4/4II či Ge 4/4III) do Pontresiny pod střídavým napětím 11 kV 16,7 Hz. Po zastavení se lokomotiva odpojí a trakční vedení se přepne na stejnosměrný proud 1000 V. Hnací vozidla Berninské dráhy (většinou motorové vozy ABe 4/4II nebo ABe 4/4III, případně smíšené s lokomotivami Gem 4/4) jsou následně přivěšena k vlaku. Po plánované zastávce, trvající 7 minut, pokračuje vlak pod stejnosměrnou soustavou přes Berninu.[2]
Uvedením do provozu nových jednotek Allegra (řada ABe 8/12) v roce 2011 skončila i tato vozba, jelikož byly přímé vlaky z Churu do Tirana (zejména Bernina Express) vedeny nově touto jednotkou, umožňující provoz pod oběma napájecími soustavami.[2]
Přehled lokomotiv
[editovat | editovat zdroj]Inventální číslo |
Jméno | Uvedení do provozu |
Rekonstrukce |
---|---|---|---|
801 | Steinbock | 1968 | 2002 |
802 | Murmeltier | 1968 | 2003 |
Obě lokomotivy jsou od dodání pojmenovány podle dvou typických druhů zvířat, vyskytujících se v přírodě podél tratí Rhétské dráhy.
Rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]V roce 2000 byla v hlavních dílnách RhB v Landquartu po požáru kompletně zrekonstruována lokomotiva číslo 801. V průběhu opravy byly vyměněny následující součásti:
- Obě kabiny strojvedoucího byly odděleny a nahrazeny novými. Řídicí pult byl upraven tak, že je až na detaily shodný s lokomotivou řady Ge 4/4III.
- Původní spalovací motory byly nahrazeny novými, rovněž dvanáctiválcovými motory Cummins, každý o výkonu 709 kW (namísto původních 485 kW).
- Kabiny strojvedoucího byly prodlouženy vždy o 22 cm.
- Řídicí elektronika byla nahrazena mikroprocesorovou.
- V kabině strojvedoucího byla instalována klimatizace.
Lokomotiva 802 byla rovněž přestavěna ve stejném duchu v letech 2002/03. Po této generální opravě jsou obě lokomotivy opět v zářivé červené barvě RhB. Obě lokomotivy lze - kromě provozních čísel - rozlišit podle stříbrných znaků na bocích, které na lokomotivě 801 zobrazují kozorožce a na lokomotivě 802 sviště.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku RhB Gem 4/4 na německé Wikipedii.
- ↑ a b Gem 4/4 801-802 [online]. Bernina-modell.ch [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e BÖSCH, Robert; CAMARTIN, Iso. Bernina Express. Zürich: AS Verlag, 2009. 221 s. ISBN 978-3-909111-69-5. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu RhB řada Gem 4/4 na Wikimedia Commons