Rezavý potok
| Rezavý potok | |
|---|---|
 | |
| Pramen | |
| 470 m n. m. | |
| Ústí | |
| 49°45′51,39″ s. š., 16°40′5,9″ v. d. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rezavý potok vytéká z dědičné štoly pod bývalou betonárkou v Hřebči v katastrálním území Boršov u Moravské Třebové v okrese Svitavy v nadmořské výšce 470 m a dále pokračuje jako Udánecký potok a ústí do Kunčinského potoka v Moravské Třebové.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]V Hřebečovském hřbetu v roce 1862 zahájili těžbu majitelé panství Lichtenštejnové. Nejdříve bylo těženo nekvalitní uhlí – cenomanské uhlí. Později byl těžen lupek a žárovzdorné jíly, které se zpracovávaly v pecích v Mladějově. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1965 a lupku v roce 1991.[3] Z bývalé dědičné štoly, která byla vybudována k odvodnění lupkových dolů, vytéká tzv. Rezavý potok, který meandruje k polní cestě, v krátkém úseku teče podél ní, než se pod ní ztrácí a dál pokračuje lesem ve směru k Udánkám.[4] Vlivem důlní činnosti byl stržen pramen Třebovky, která pramenila na opačné straně Hřebečského hřbetu. Horní tok Třebovky je tak po většinu roku suchý.[1] Rezavý potok je na naučné stezce Hřebečské důlní cesty označen jako sedmé stanoviště s informační tabulí.[5]
Voda potoka
[editovat | editovat zdroj]Voda potoka je rezavě zbarvená, zapáchá po zkažených vejcích a je jedovatá.[6] Působením vody na horniny a uhlí s obsahem sulfidů vznikají kyselé vody. Vlivem chemických a biochemických reakcí jsou sulfidické sloučeniny oxidovány za vzniku vysoce mineralizovaných vod s nízkým pH a vysokým obsahem síranů a oxidů železa.[7] V oblasti lupkových dolů je značný výskyt pyritu, který oxidaci zvyšuje kyselost vod. Zároveň se uvolňují oxidy železa za vzniku okrových blátivých vod.[8][6]
Na potoce je řada umělých kaskád, které napomáhají provzdušnění důlní vody, rychlejší oxidaci železa a tím i jejímu čištění.[4][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b jiný vodní zdroj Rezavý potok | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Udánecký potok. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Pozůstatky důlní činnosti na Hřebči působí jako krajina z jiného světa. www.lideazeme.cz [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b #světovéČesko a tajuplné Hřebečské důlní stezky. www.kudyznudy.cz [online]. 2021-07-23 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Hřebečské důlní stezky, Východní Čechy. www.venkazdyden.cz [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Rezavý potok pod betonárkou v Hřebči. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠKEŘÍKOVÁ, Petra. Významné geologické lokality Pardubického kraje a jejich využití ve výuce přírodopisu na ZŠ [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, 2020 [cit. 2023-08-26]. S. 41. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Hledání hornické minulosti Hřebečovského hřbetu [online]. 2017-03-08 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.