Resocializace
Resocializace souvisí se socializací, což je děj, při kterém si dítě osvojuje pravidla života ve společnosti (výchovou, nápodobou, identifikací, vlastním stylem či s vrstevníky).
V pozdějších letech se člověk rovněž přizpůsobuje a učí se novému chování, zde se hovoří o resocializaci. Lze ji chápat jako přijetí nových norem a hodnot, které jsou většinou spojené s novým sociálním postavením, jež člověk získává – např. stanu-li se rodičem, zaměstnancem nebo vojákem. Občas se definice tohoto pojmu zkracuje na pouhé znovuuvedení resp. znovuzakotvení do společnosti.
Na rychlosti procesu resocializace se podílí množství faktorů jako jsou například:
- Schopnost osoby se adaptovat na sociální změnu [1]
- Míra rozdílnosti nového a starého sociálního prostředí [1]
- Otevřenost nového sociálního systému směrem k danému jedinci [1]
Resocializaci často řeší psychologové např. s propuštěnými vězni, kteří se navrací zpět do společnosti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MARKUSOVÁ, Renata. Resocializace - Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
