Ingušsko

Republika Ingušsko; Республика Ингушетия ; ГIалгIай Мохк
	Pohoří Kavkaz v Ingušsku
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Magas
Souřadnice	43°12′ s. š., 45° v. d.
Rozloha	3 128 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	527 200 (2024)
Hustota zalidnění	168,5 obyv./km²
Jazyk	ruština, inguština
Náboženství	96 % islám, 2 % křesťanství (pravoslaví aj.)
Správa regionu
Stát	Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Podřízené celky	3 města a 4 okresy
Vznik	4. června 1992
Hlava	Machmud-Ali Kalimatov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-IN
Označení vozidel	06 a ИН
Oficiální web	www.ingushetia.ru
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingušsko, plným názvem Republika Ingušsko (Республика Ингушетия, ГIалгIай Мохк), je autonomní vnitrozemskou republikou Ruské federace v předhůří Kavkazu. Sousedí se Severní Osetií, Čečenskem a Gruzií.

Historie

Ve středověku existovala na jejím území říše Alanie, která byla ve 13. století zničena vpádem Mongolů. Od 16. století pronikaly do oblasti horské kmeny Čečenů a Ingušů, které daly oblasti jméno. V průběhu 19. století bylo Čečensko a Ingušsko připojeno k Rusku. Po ruské revoluci se území stalo nejprve součástí Těrské (Těrecké) sovětské republiky (1918–1919), od roku 1921 pak Horské ASSR (Gorskaja ASSR). Roku 1924 byla Horská ASSR zrušena a jednotlivé oblasti získaly autonomii v rámci RSFSR. Roku 1934 bylo Ingušsko s Čečenskem sloučeno (Čečensko-ingušská AO, od roku 1936 Čečensko-ingušská ASSR v rámci RSFSR). Za 2. světové války byla republika krátkodobě okupována Německem, po osvobození byl zrušen autonomní republikový statut a obyvatelstvo bylo násilně vysidlováno do Střední Asie. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl obnoven autonomní statut a obyvatelstvu povolen návrat. V souvislosti s rozkladem SSSR vzrostlo v republice napětí mezi hlavními etnickými skupinami, Čečeny a Inguši. Na rozdíl od Čečenska se Inguši vyslovili pro setrvání v rámci Ruské federace a poté, co Čečensko vyhlásilo nezávislost, se Ingušsko od něj odtrhlo a byla vyhlášena Ingušská republika (v rámci Ruské federace). Roku 1993 byl změněn název na současný. V roce 1992 vypukl konflikt mezi Inguši a Osety na území, které bylo roku 1944 přičleněno k Severní Osetii a roku 1957 nebylo vráceno zpět Ingušsku (Prigorodnyj rajon). Většina ingušského obyvatelstva uprchla ze sporné oblasti (odhady kolísají mezi 30 až 60 tisíci) a přes severoosetsko-ingušskou dohodu o repatriaci uprchlíků z roku 1994 jich stále většina zůstává v Ingušsku. Na podzim 1997 bylo pod ruskou patronací podepsána severoosetsko-ingušká dohoda o postupné normalizaci situace v této oblasti včetně ruské ekonomické pomoci. V Ingušsku je též na 100 000 uprchlíků z Čečenska.

Fotogalerie

Erzi
Cej-lomský horský hřeben
Hrad Vovnuški

Odkazy

Reference

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

Externí odkazy

Galerie Ingušsko na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingušsko na Wikimedia Commons
(rusky) Oficiální web Ingušska
(anglicky) Historie, jazyk, kultura Ingušska – Univerzita Berkeley

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[1]

Ruská federace

Federální subjekty Ruska

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti

Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů

Gruzie Gruzie (Abcházie Abcházie) • Rusko Rusko (Adygejsko Adygejsko • Karačajsko-Čerkesko Karačajsko-Čerkesko • Kabardsko-Balkarsko Kabardsko-Balkarsko • Čečensko Čečensko • Ingušsko Ingušsko • Dagestán Dagestán)