Republika (politická strana)

Republika
Republika
Datum založení	25. listopadu 2013
Datum rozpuštění	12. prosince 2023
IČO	71443665 (VR)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika byla česká politická strana, založená v roce 2013. Ideologicky se hlásila k pravicovému konzervatismu.

Strana byla od roku 2015 v insolvenci.^[1] V lednu 2022 vláda navrhla pozastavit činnost strany z důvodu neplnění zákonných povinností.^[2] Dne 12. prosince 2023 Nejvyšší správní soud stranu rozpustil.^[3]

Program

Kontroverzi budily některé body z oblasti imigrační politiky a registr přestupků. Média stranu kritizovala za skeptický postoj vůči islámu. Mezi některé programové body patřil například registr přestupků postavený na systému „třikrát a dost“, dále opatření, která měla „zabránit útokům ze strany nepřizpůsobivých“, zpřísnění trestů za závažné trestné činy nebo omezení zneužívání sociálních dávek. Strana také chtěla bojovat proti údajné pozitivní diskriminaci.

Historie

Ustavující sjezd proběhl v únoru roku 2014. Na post předsedy a prvního místopředsedy byli zvoleni bývalí poslanci strany Věci veřejné Otto Chaloupka a Michal Babák. Řadovými místopředsedy se stali Antonín Cekota a Radka Sitarová. Cekota dříve působil jako krajský manažer ODS. V únoru 2015 se konala II. celostátní konference strany, předsedou byl zvolen Michal Babák a 1. místopředsedou pak Bohuslav Jedinák. Posty řadových místopředsedů obsadili Jan Blažek, Antonín Cekota, Otto Chaloupka, Radka Sitarová a Zdeněk Renc.^[4]

První předseda strany Otto Chaloupka několikrát vzbudil kontroverzi vyjádřeními, která byla některými médii označena za rasistická.^[5]

Stranu dále podpořili například senátoři Miroslav Krejča, Pavel Lebeda a bývalá olympionička Olga Charvátová-Křížová, která za stranu kandidovala jako nezávislá kandidátka do Evropského parlamentu.

Evropské volby

Volby do Evropského parlamentu 2014 byly první volby, kterých se strana zúčastnila. Hlavními kandidáty byli předseda strany Otto Chaloupka a bývalá novinářka Eva Jurinová.^[6]

Předvolební komunikace stála na kontaktní kampani po regionech Čech, Moravy a Slezska. Republika získala v celé republice jen 2240 hlasů (0,14 procenta) a žádného zástupce v Evropském parlamentu nezískala.^[7]

Reference

↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=402&typ=0
↑ MAZANCOVÁ, Hana. Minářovo hnutí či Slušní lidé. Vláda projedná návrhy na pozastavení činnosti a rozpuštění politických uskupení. Deník N [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
↑ Volební senát Nejvyššího správního soudu rozpustil 34 politických stran a hnutí [online]. Nejvyšší správní soud, 2023-12-12 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
↑ II. celostátní konference strany Republika [online]. strana Republika, 2015-03-02 [cit. 2015-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-25.
↑ krajskelisty.cz [online]. Dostupné online.
↑ Spot na serveru YouTube
↑ Výsledky voleb do EP 2014 na webu Volby.cz

Externí odkazy

[1] ttps://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=402&typ=0

[2] MAZANCOVÁ, Hana. Minářovo hnutí či Slušní lidé. Vláda projedná návrhy na pozastavení činnosti a rozpuštění politických uskupení. Deník N [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.

[3] Volební senát Nejvyššího správního soudu rozpustil 34 politických stran a hnutí [online]. Nejvyšší správní soud, 2023-12-12 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.

[4] II. celostátní konference strany Republika [online]. strana Republika, 2015-03-02 [cit. 2015-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-25.

[5] krajskelisty.cz [online]. Dostupné online.

[6] Spot na serveru YouTube

[7] Výsledky voleb do EP 2014 na webu Volby.cz

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Politické strany a hnutí v České republice

Poslanecká sněmovna (200) (2021)	ANO 2011 (71, z toho 7 bezpartijních) Občanská demokratická strana (34, z toho 1 bezpartijní) Starostové a nezávislí (33, z toho 2 SLK) KDU-ČSL (23, z toho 1 NK a 3 bezpartijní) Svoboda a přímá demokracie (20) TOP 09 (14, z toho 2 bezpartijní) Česká pirátská strana (4) nezařazení (1 za ANO)

Senát (81) (2018, 2020, 2022)	ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí) Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK) KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL) ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO) SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti, 1 RH za HDK a 3 bezpartijní; 2 za SEN 21 a 1 za Piráty) nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)

Evropský parlament (21) (2024)	ANO (7 z toho 3 bezpartijní) a Přísaha (2 z toho 1 bezpartijní) v PfE TOP 09 (2), STAN (2) a KDU-ČSL (1) v EPP ODS (3) v ECR KSČM (1) Piráti (1) v Greens/EFA SPD (1) v ESN 1 bezpartijní za SD-SN

Neparlamentní	Trikolora Hnutí pro Prahu 11 Starostové a osobnosti pro Moravu Strana soukromníků České republiky Strana zelených AUTO ČSNS DV 2016 IO KOA MZH NEJ NeKa PRO PLZEŇ PRO Zdraví PRO 2022 SPOLEHNUTÍ UFO USZ VOK Z 2020

Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.