Přeskočit na obsah

Regelace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klasický experiment zahrnující regelaci ledového bloku, pokud ním prochází napnutý drát.

Regelace je jev tání pod tlakem a opětovného zmrazení, když je tlak následně snížen. Regelaci lze demonstrovat smyčkou jemného drátu kolem bloku ledu, k níž je připojena velká váha. Tlak vyvíjený na led jej pomalu místně taví a umožňuje drátu projít celým blokem. Jakmile se tlak uvolní, dráha drátu se znovu naplní, takže blok ledu zůstane pevný i po úplném průchodu drátu. Tento experiment je možný pro led při teplotách -10 °C nebo nižšími, a přestože jsou v zásadě platné, podrobnosti procesu, kterým drát prochází ledem, jsou složité.[1] Celý jev funguje nejlépe u materiálů s vysokou tepelnou vodivostí, jako je měď, protože latentní teplo fúze z horní strany je třeba přenášet na spodní stranu, aby dodávalo latentní teplo tavení. Stručně řečeno, jev, při kterém se led v důsledku aplikovaného tlaku přeměňuje na kapalinu a poté, co je tlak odstraněn, se znovu převádí na led, se nazývá regelace.

Regelaci objevil Michael Faraday. Vyskytuje se pouze u látek, jako je led, které mají schopnost expandovat po zmrazení, protože teploty tání těchto látek klesají se zvyšujícím se vnějším tlakem. Teplota tání ledu klesá o 0,0072 °C s každou přidanou atmosférou tlaku. Například k roztavení ledu při -4 °C je potřebný tlak 500 atmosfér.[2]

Tavení povrchu

[editovat | editovat zdroj]
Křivka tání ledu
Molekulární struktura ledu blízko povrchu

U normálního krystalického ledu hluboko pod jeho teplotou tání dojde k určité relaxaci atomů blízko povrchu. Simulace ledu blízko bodu tání ukazují, že dochází spíše k výraznému tání povrchových vrstev než k symetrické relaxaci poloh atomů. Jaderná magnetická rezonance poskytla důkazy o tekuté vrstvě na povrchu ledu. V roce 1998 naměřili Astrid Döppenschmidt a Hans-Jürgen Butt pomocí mikroskopie atomárních sil tloušťku kapalné vrstvy na ledu zhruba 32 nm při −1 °C a 11 nm při −10 °C.[3]

Tavení povrchu může odpovídat za následující:

Příklady regelace

[editovat | editovat zdroj]

Ledovec může vyvíjet dostatečné množství tlaku na svůj spodní povrch, aby snížil bod tání svého ledu. Tání ledu na základně ledovce mu umožňuje pohybovat se z vyšší nadmořské výšky do nižší nadmořské výšky. Kapalná voda může proudit ze spodní části ledovce v nižších nadmořských výškách, když je teplota vzduchu nad bodem mrazu vody.

Mylné představy

[editovat | editovat zdroj]

Bruslení je uvedeno jako příklad regelace; požadovaný tlak je však mnohem větší než hmotnost bruslaře. Regelace navíc nevysvětluje, jak lze bruslit při teplotách pod nulou °C. [4]

Zhutňování a tvorba sněhových koulí je dalším příkladem ze starých textů. Požadovaný tlak je opět mnohem větší, než je možné vyvinout ručně. Protikladem je, že auta nerozpouští sníh, když po něm přejíždí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regelation na anglické Wikipedii.

  1. DRAKE, L. D.; SHREVE, R. L. Pressure Melting and Regelation of Ice by Round Wires. Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences. 1973, s. 51. DOI 10.1098/rspa.1973.0013. Bibcode 1973RSPSA.332...51D. 
  2. Glossary of Meteorology: Regelation Archivováno 25. 2. 2006 na Wayback Machine., American Meteorological Society, 2000
  3. DÖPPENSCHMIDT, Astrid; BUTT, Hans-Jürgen. Measuring the Thickness of the Liquid-like Layer on Ice Surfaces with Atomic Force Microscopy. Langmuir. 2000-07-11, s. 6709–6714. DOI 10.1021/la990799w. 
  4. White, James. The Physics Teacher, 30, 495 (1992).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Y. Huang, X. Zhang, Z. Ma, Y. Zhou, W. Zheng, J. Zhou a CQ Sun, Hydrogen-bond relaxation dynamics: resolving mysteries of water ice. Coordination . Coordination Chemistry Reviews 2015. 285: 109-165.
  • CQ Sun, Relaxation of the Chemical Bond. Springer Series in Chemical Physics 108.. 2014 Heidelberg, 807 stran. ISBN 978-981-4585-20-0.