Rdest maličký
![]() | |
---|---|
![]() Rdest maličký (Potamogeton pusillus) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď | rdestovité (Potamogetonaceae) |
Rod | rdest (Potamogeton) |
Binomické jméno | |
Potamogeton pusillus L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rdest maličký (Potamogeton pusillus) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
Taxonomická poznámka
[editovat | editovat zdroj]Druh Potamogeton pusillus s. l. je taxonomicky problematickou skupinou. V Evropě jsou v současnosti většinou rozlišovány 2 druhy z okruhu a to rdest maličký (Potamogeton pusillus s. str.) a rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii). Tyto druhy jsou si velice podobné a jediným spolehlivým znakem je charakter palistů. Rdest maličký má palisty (nutno sledovat na mladých v horní části lodyhy) vzájemně srostlé na straně přivrácené i odvrácené od listu, zatímco rdest Berchtoldův je má na straně odvrácené od listu volné. Tento znak se dá spolehlivě hodnotit jen pomocí mikroskopu. Z determinačních důvodů (či praktických důvodů) proto někteří botanici tyto 2 druhy nerozlišují a píší potom Potamogeton pusillus s.l[2]. V Severní Americe jsou rozlišovány 3 poddruhy: Potamogeton pusillus subsp. gemmiparus, Potamogeton pusillus subsp. pusillus a Potamogeton pusillus subsp. tenuissimus[3].
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se vodní rostlinu s jednoletou lodyhou, bez oddenku[4],[3], přezimuje pomocí turionů[2]. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 130 cm dlouhá, polooblá. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou velmi úzké, úzce čárkovité, nejčastěji 2,3–6,3 (v proudící vodě až 8) cm dlouhé a 0,6–2 mm široké. Listy jsou většinou 3žilné, ale postranní žilky jsou patrné, prostřední žilka není na rozdíl od rdestu vláskovitého tak silná a i dole zabírá jen cca 1/5 šířky čepele. Palisty jsou vyvinuty, mladé palisty jsou i na odvrácené od listu srostlé a objímají lodyhu (na rozdíl od velmi podobného rdestu Berchtoldova, starší palisty však i u tohoto druhu pukají, jsou asi 0,5–1,8 cm (v prudící vodě až 3,2 cm) dlouhé, Jedná se o jednodomou rostlinu s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, ve klasech na cca 1–4 cm dlouhé stopce, klasy jsou skoro kulovité až válcovité, obsahují jen 2–3 přesleny květů. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené nejčastěji ze 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]Rdest maličký (v širším pojetí) roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, v Severní Americe a v Mexiku[5].
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR k hojnějším druhům rdestů, roste na většině území od nížin až do podhůří. Díky taxonomickým problémům se však některé nálezy mohou vztahovat i k rdestu Berchtoldovu[2]. Roste hlavně v rybnících a různých zatopených jámách.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c Kaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky IV. P. pusillus s.l. a P. trichoides; Preslia, Praha, 74, 345-371, 2002
- ↑ a b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200024700
- ↑ Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
- ↑ http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapusv.jpg
- ↑ Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu rdest maličký na Wikimedia Commons
- Málo dotčené taxony
- Rdestovité
- Flóra Česka
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Brazílie
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra Karibiku
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra Mexika
- Flóra Mongolska
- Flóra Papuasie
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní Kanady
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra západu Jižní Ameriky