Ramena Ohře
 Ramena Ohře | |
|---|---|
 červenec 2011 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 3. listopadu 2009 |
| Nadm. výška | 405–450[1] m n. m. |
| Rozloha | 291,2 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Sokolov, Cheb |
| Umístění | Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov |
| Souřadnice | 50°6′44,29″ s. š., 12°30′14,15″ v. d. |
  Ramena Ohře | |
| Další informace | |
| Kód | 5456 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ramena Ohře je Evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2009. Lokalita je zahrnuta do soustavy Natura 2000. Jedná se o nejzachovalejší část nivy Ohře nížinného charakteru v Karlovarském kraji s množstvím mrtvých ramen a tůní. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené vodní nádrže s bohatou vegetací a bahnité břehy řek s bohatou vegetací.[2]
Popis oblasti
[editovat | editovat zdroj]Nachází se v Chebsko-sokolovském bioregionu v geomorfologické jednotce Chebská pánev a Sokolovská pánev v horním úseku řeky Ohře mezi Chebem a Sokolovem v mírně teplé klimatické oblasti.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]V Karlovarském kraji je řeka Ohře osou celého kraje a v území evropsky významné lokality odděluje Krušné hory a Slavkovský les. Nejvýraznějším prvkem řeky jsou její meandry, ostrůvky a po obou stranách hlavního toku slepá a mrtvá ramena, která někdy vytvářejí celé soustavy propojených ramen. Propojené soustavy ramen se nacházejí zejména u Kynšperka nad Ohří. Mnohá z těchto ramen mají široká ústí, kterými proudí voda ven i dovnitř. Některá ústí jsou zaplňována sedimenty a tak je nastartován jejich postupný zánik a vznik mrtvých ramen a tůní. V úseku od Nebanice do Šabiny má řeka několik významnějších přítoků, kterými jsou především Plesná, Libava a Libocký potok.
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Podél řeky jsou vyvinuty především olšiny střídané vrbinami a mokřadními společenstvy.[3] Zajímavá je makrofitní vegetace samotného toku a stojatých vod, kde dominuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Spolu s hojným stulíkem žlutým (Nuphar lutea), který roste v klidných zátočinách toku, vytváří vodní vegetace rozsáhlé porosty s listy na hladině, které často pokrývají souvislou plochu. Stulík je často doprovázen šípatkou střelolistou (Sagittaria sagittifolia).[3] Rozsáhlé porosty zde tvoří i lakušník štětičkový (Batrachium penicillatum) a společné kobercovité porosty zajišťují účinnou mechanickou filtraci vody, díky které je v letní sezoně voda v řece průzračně čistá.[2] V zatopených depresích s nižší vodní hladinou roste puškvorec obecný (Acorus calamus), ďáblík bahenní (Calla palustris) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).
Nejpestřejší vegetace se vyskytuje v mělkých tůních a slepých ramenech v úseku mezi Tršnicemi a Šabinou. Stabilitu biotypů udržují jarní povodně, které zaplavují část říční nivy, přinášejí živiny a odnášejí neukotvené rostliny.[4]
Řeka je rovněž životním prostředím pro ryby, obojživelníky a další drobné živočichy. Pravidelně zde loví volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledňáček říční (Alcedo atthis).[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ramena Ohře [online]. Natura 2000 [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-09.
- ↑ a b EVL Ramena Ohře [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRÁSA, Petr. Ohře, řeka pozoruhodná. Časopis Arnika. 2005, čís. 2, s. 14–18.
- ↑ MELICHAR, Vladimír; KRÁSA, Petr; TÁJEK, Přemysl. Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj a AOPK ČR, 2012. ISBN 978-80-260-2252-7. S. 10.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramena Ohře na Wikimedia Commons - Informace na webu Natura 2000 Archivováno 5. 6. 2014 na Wayback Machine.
- Informace na webu botany.cz
- Informace na webu Ministerstva životního prostředí
