Rafatazmia
 Rafatazmia | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Kmen | Rhodophyta |
| Třída | Rhodophyceae |
| Řád | Bangiales? |
| Rod | †Rafatazmia |
| Binomické jméno | |
| †Rafatazmia chitarakoootensis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rafatazmia chitrakootensis, jediný příslušník rodu Rafatazmia, je fosilní druh vláknité řasy popsaný z dolomitu získaného v pohoří Vindhya ve střední Indii. Patří k nejstarším známým eukaryotickým formám života a datuje se do doby před přibližně 1600 miliony let. Rod je pojmenován po Rafatu Azmím, indickém paleontologovi, který ve stejné oblasti objevil další zkameněliny a jehož nálezy byly zpochybněny.
Některé mikrofosilie i drobné šupinaté fosilie popsal Rafat Azmi poprvé v roce 1998 z vápence v Rohtasgarhu[1] a označil je za kambrické pravděpodobně na základě konvenčních představ o vzniku života. Proti Azmimu byla vznesena obvinění a podezření z podvodu (v době, kdy byl odhalen velký podvod indického paleontologa Vishwy Jita Gupty).[2][3] Tyto nálezy byly vyšetřovány, protože byly v hrubém rozporu se známým stářím daných oblastí. Při opětovném zkoumání, které provedli jiní odborníci v dané oblasti, se jím tvrzené zkameněliny nepodařilo nalézt. Švédský tým však sbíral v jiné blízké oblasti a zkoumal mikrofosílie a rovněž konstatoval, že zjevně nejsou kambrické, ale proterozoické, jak se pro danou oblast očekávalo.[4] Vindhijská oblast je tvořena staršími horninami a přítomnost zkamenělin vzbudila značný zájem a byly provedeny další studie a v roce 2017 byly tyto prohlášeny za jasné a nepochybné stopy živých organismů. Buňky prý byly podobné oscilátorovým sinicím a pravděpodobně mnohobuněčným červeným řasám (Rhodophyta). Posouvá se tak stáří nejstarších červených řas o zhruba 400 milionů let na stáří zhruba před 1650 ± 89 (2σ) miliony let. Studie a tvrzení Rafata Azmiho z roku 1998 se ocitly pod mrakem pochybností a byly znovu přezkoumány Indickou geologickou společností, která ve své zprávě prohlásila, že se jí nepodařilo najít jím uváděné malé fosilie škeblí.[5] Studie z roku 2017 vycházely z návštěv lokalit ve střední Indii a čerstvé sběry provedli švédští vědci pod vedením Stefana Bengtsona. Jejich první studie ukázaly, že jejich fosilie nejsou kambrické, ale o miliardu let starší.[4] Studie z roku 2017 vizualizovaly vláknité struktury pomocí renderů ze synchrotronové rentgenové tomografické mikroskopie (SRXTM) a pokusily se zařadit příbuznost forem života, jak ukázaly důkazy. Na základě jejich studií může být Rafatazmia nejstarším známým potvrzeně eukaryotickým fosilním organismem.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafatazmia na anglické Wikipedii.
- ↑ Azmi, R.J. Discovery of Lower Cambrian small shelly fossils and brachiopods from the Lower Vindhyan of Son Valley, Central India. Journal of the Geological Society of India. 1998.
- ↑ LEWIN, R. The Case of the "Misplaced" Fossils: A prominent Australian scientist has examined two decades of work on ancient Himalayan geology and alleges it may be the greatest paleontological fraud of all time. Science. 1989, s. 277–9. doi:10.1126/science.244.4902.277. PMID 17738290.
- ↑ DALTON, Rex; JAYARAMAN, Killugudi. Indian fossil find resolves fraud accusations. Nature. 2009. doi:10.1038/news.2009.383.
- ↑ a b BENGTSON, S.; BELIVANOVA, V.; RASMUSSEN, B.; WHITEHOUSE, M. The controversial "Cambrian" fossils of the Vindhyan are real but more than a billion years older. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009, s. 7729–34. Dostupné online. doi:10.1073/pnas.0812460106. PMID 19416859. Bibcode 2009PNAS..106.7729B.
- ↑ Kumar, S. Controversy concerning 'Cambrian' fossils from the Vindhyan sediments: a re-assessment. Journal of the Palaentological Society of India. 2009, s. 115–117. Dostupné online.
- ↑ BENGTSON, Stefan; SALLSTEDT, Therese; BELIVANOVA, Veneta; WHITEHOUSE, Martin. Three-dimensional preservation of cellular and subcellular structures suggests 1.6 billion-year-old crown-group red algae. PLOS Biology. 2017, s. e2000735. doi:10.1371/journal.pbio.2000735. PMID 28291791.