Rafík al-Tamímí
| Rafík al-Tamímí | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Palestinská arabská strana |
| Narození | 1889 Nábulus |
| Úmrtí | 1957 (ve věku 67–68 let) |
| Příbuzní | Amin Tamimi (bratr) |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Profese | politik |
| Commons | Rafiq al-Tamimi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muhammad Rafík al-Tamímí (arabsky محمد رفيق التميمي, žil 1889–1957)[1] byl palestinský politik. Byl členem podzemní arabské nacionální organizace al-Fatát, později politické Palestinské arabské strany a v letech 1945 až 1947 předsedou mládežnické organizace al-Nadžáda. V roce 1945 byl jmenován členem Vysokého arabského výboru.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1889 v Náblusu. Studoval v Istanbulu, kde získal univerzitní stipendium. Díky svým výsledkům získal státní grant na studium na pařížské Sorbonně. Tam vystudoval literaturu a pedagogiku. Následně získal místo coby ředitel státní školy v Bejrútu.[2]
V roce 1911 v Paříži s Awním Abd al-Hádím spoluzaložil podzemní arabskou nacionální organizaci al-Fatát. Ta požadovala získání arabské nezávislosti na Osmanské říši.[3] V prosinci 1918 byl zvolen do ústředního výboru al-Fatátu.
Po arabském povstání proti Osmanské říši (1916–1919) Rafík al-Tamímí, Izat Darwáza a další členové al-Fatátu vytvořili klub v Syrském národním kongresu. Tam zastávali hlasitou opozici proti zavedení evropské mandátní správy v regionu tzv. Velké Sýrie. Tvrdili, že šlo jen o „zamaskovanou imperiální invazi“.[4]
Na začátku čtyřicátých let vstoupil do Palestinské arabské strany.[5] Byl si blízký s Amínem al-Husajním.[6] Snažil se také o sloučení mládežnické organizace al-Nadžáda, které předsedal, se stranickou mládežnickou organizací Al-Futúwa. Mezi lety 1945 a 1946 a poté znovu mezi lety 1947 a 1948 byl členem Vysokého arabského výboru obnoveného Ligou arabských států.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafík al-Tamímí na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafiq al-Tamimi na anglické Wikipedii.
- ↑ ABU-GHAZALEH, Adnan Mohammed. Arab Cultural Nationalism in Palestine During the British Mandate. [s.l.]: [s.n.], 1973. 114 s. Dostupné online. S. 23.
- ↑ MUSLIH, Muhammad Y. The Origins of Palestinian Nationalism. [s.l.]: [s.n.], 1988. 277 s. Dostupné online. ISBN 978-0-231-06509-2. S. 148.
- ↑ MUSLIH, Muhammad Y. The Origins of Palestinian Nationalism. [s.l.]: [s.n.], 1988. 277 s. Dostupné online. ISBN 978-0-231-06509-2. S. 99.
- ↑ DOUMANI, Beshara. Rediscovering Palestine: Merchants and Peasants in Jabal Nablus. [s.l.]: [s.n.], 1995. 340 s. Dostupné online. ISBN 0-520-20370-4. S. 127.
- ↑ KHALAF, Issa. Politics in Palestine: Arab Factionalism and Social Disintegration, 1939-1948. [s.l.]: [s.n.], 1991. 318 s. Dostupné online. ISBN 0-7914-0708-X. S. 96.
- ↑ KHALAF, Issa. Politics in Palestine: Arab Factionalism and Social Disintegration, 1939-1948. [s.l.]: [s.n.], 1991. 318 s. Dostupné online. ISBN 0-7914-0708-X. S. 149.
- ↑ LEVENBERG, Haim. Military Preparations of the Arab Community in Palestine, 1945-1948. [s.l.]: [s.n.], 1993. 281 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7146-3439-5. S. 69.
