Radnice ve Velvarech

Radnice
	Budova radnice
Poloha
Adresa	Velvary, Česko
Ulice	náměstí Krále Vladislava
Souřadnice	50°16′53,54″ s. š., 14°14′6,25″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	33183/2-645 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice ve Velvarech v okrese Kladno je památkově chráněnou budovou na náměstí Krále Vladislava, čp. 1. Z její původně barokní podoby byla na konci 18. století přestavěna podle projektu Ignáce Palliardiho.

Historie

Stavba budovy radnice byla zahájena v roce 1618. Přízemí postavil v roce 1618 pravděpodobně italský stavitel Santini Malvazione, kamenickou práci provedl H. J. Bragatius de Serponto. Další stavbu přerušila třicetiletá válka a teprve v letech 1722-23 ve stavbě pokračoval pražský stavitel Jan Wolf. V letech 1793–1797 byla radnice rozšířena a výrazně přestavena podle návrhu Ignáce Palliardiho. Při přestavbě byla odstraněna mansardová střecha a porušen původní architektonický soulad schodiště v radnici.^[1]

V roce 1850 bylo Království české rozděleno na kraje. Velvary se staly sídlem c.k. okresního soudu a c.k. berního úřadu, budova radnice nestačila pro všechny úřady a v letech 1854–1855 byla přistavena dvě kancelářská křídla. V přízemí byly také žalářní cely, fungovaly až do roku 1945.

Do roku 1860 se ve funkci purkmistra střídali měšťané, zejména reprezentanti kupeckého měšťanstva. Po obnovení samosprávy v roce 1861, na zasedání 19. března 1861 udělilo zastupitelstvo „čestné měšťanství královského města Velvary Františku Palackému, dr. Františku Ladislavu Riegrovi a Janu Evangelistovi Purkyně."^[2]

Od roku 1868 se město Slaný stalo sídlem okresního hejtmanství a Velvary okresem soudním a berních, v budově radnice byly umístěny i tyto úřady.

Od voleb v roce 1873 v čele 24členného zastupitelstva stál purkmistr Vilém Tomsa podporovaný radním a později starostou města Karlem Krohnem, zakladatelem prvního dobrovolného hasičského sboru v Čechách. Město si uvědomovalo i význam školství a vzdělání, vzkvétala také spolková činnost – učitelská obec Budeč velvarská, Občanská beseda, pěvecký sbor Hlahol, řemeslnická beseda, Podřipský Sokol, divadelní ochotnický spolek Tyl, vše podporováno městskou radou, některé spolky měly sídlo v radnici.

Na počátku 20. století poklesl význam královského města Velvar, vyhnula se mu železnice i silnice, proto zachování okresního soudu mělo pro město velký význam.

V letech 1962–1972 v prostorách budovy byla umístěna také Karsova galerie (dnes součást Městského muzea).^[3]

Architektonický popis

Radnice je samostatně stojící trojkřídlá patrová budova vedle kostela sv. Kateřiny Alexandrijské na náměstí. Má valbovou střechu a výškově převyšuje okolní zástavbu. Průčelí hlavní budovy je do náměstí otevřené trojdílnými pilířovými arkádami s křížovými klenbami. Postranní pilíře končí konzolami, na nichž měly být umístěny alegorické sochy Moudrosti a Spravedlnosti.^[4]

Patro je pravidelně rozděleno sedmi vysokými okny s římsami, střední osa je zdůrazněna pilastry s ozdobnou volutovou hlavicí. Vstupní portál v loubí je zdoben vysokým klenákem.

Na průčelní budovu navazují dlouhá dvorní křídla. Předmětem ochrany je budova radnice čp. 1 a okolní parcelní pozemky.^[5]

Další budova radnice

Zdeněk Fišera v monografii Historické radnice v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uvádí, že stavitel Santini Malvazini si ve Velvarech postavil (v dnešní ulici Pražské čp. 109) vlastní dům, který byl ale nucen pro dluhy prodat městu, které v roce 1699 dům upravilo pro potřeby radnice, protože budova radnice na náměstí byla krátkodobě v soukromých rukou.

Dnes v této budově sídlí Městské muzeum a Galerie Jiřího Karse. Budova je patrová se segmentovým portálem vstupu do budovy. Ten ústí do klenutého mázhauzu, v němž je vlevo schodiště s podestou do 1. patra. Uliční trakt má v 1. patře pět oken. V přízemí jsou stropy s klenbami, v patře ploché.^[6]

Odkazy

Reference

↑ FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. 2. díl, Katalog historických radnic H-Ž. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 401.
↑ ŠPECINGER, Otakar; PÖMERL, Jan. Velvary. Kapitoly z dějin královského města. Městský úřad Velvary: Velvary, 2008. 125 s. ISBN 978-80-87019-10-8. S. 34–38.
↑ ŠPECINGER, Otakar; PÖMERTL, Jan. Velvary, Kapitoly z dějin královského města. Velvary: Městský úřad Velvary, 2008. 125 s. ISBN 978-80-87019-10-8. S. 34–48.
↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl. V-Ž. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 216.
↑ Památkový katalog Národní památkový ústav [online]. Dostupné online.
↑ FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Katalog historických radnic H-Ž. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 401.

Literatura

KIBIC, Karel. Historické radnice. 2. přeprac. vyd. Praha: Tisk., ediční a propag. služba místního hosp., 1988. 158 s. S. 31,37.
KOLLER, Rudolf. Nástin regionálních dějin okresu kladenského. Kladno: Okresní pedagogické středisko, 1968. 248 s. S. 217.
KUCHYŇKA, Zdeněk. Není Santini jako Santini. Mladá fronta Dnes, 20.3.2001, roč. 12, č. 67, příl. Střední Čechy Dnes, s. 3.
ŠPECINGER, Otakar. Historie a současnost města Velvar. 1482–1982. Kralupy nad Vltavou: Barvy a laky, 1982. 61 s. S. 9,19,32.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice na Wikimedia Commons

[1] FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. 2. díl, Katalog historických radnic H-Ž. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 401.

[2] ŠPECINGER, Otakar; PÖMERL, Jan. Velvary. Kapitoly z dějin královského města. Městský úřad Velvary: Velvary, 2008. 125 s. ISBN 978-80-87019-10-8. S. 34–38.

[3] ŠPECINGER, Otakar; PÖMERTL, Jan. Velvary, Kapitoly z dějin královského města. Velvary: Městský úřad Velvary, 2008. 125 s. ISBN 978-80-87019-10-8. S. 34–48.

[4] KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl. V-Ž. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 216.

[5] Památkový katalog Národní památkový ústav [online]. Dostupné online.

[6] FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Katalog historických radnic H-Ž. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 401.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]