Radnice ve Strakonicích
| Radnice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Strakonice I,  Česko |
| Ulice | Velké náměstí |
| Souřadnice | 49°15′41,16″ s. š., 13°54′6,95″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40837/3-3950 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům čp. 1 je památkově chráněná budova bývalé radnice na Velkém náměstí ve Strakonicích v Jihočeském kraji.
Historie budovy
[editovat | editovat zdroj]Původní radnice byla postavena roku 1488, v roce 1588 vyhořela. Vlastním nákladem ji znovu postavil mistr převorství maltézského řádu ve Strakonicích Jan ze Švamberka. Budova znovu vyhořela v roce 1626 a na jejím místě byla postavena empírová radnice s hodinovou věží.[1] Radniční budova v roce 1882 pro nedostatečnou velikost a zchátralost přestala vyhovovat a byla zbořena.
Na stejném místě byla v letech 1902-1903 vystavena reprezentativní budova v novorenesančním slohu podle návrhu strakonického stavitele Antonína Alberta, věž postavil Jindřich Rudolf z Plzně. Průčelí vyzdobil barevnými sgrafity Josef Bosáček podle návrhu Mikoláše Alše. Sgrafita byla restaurována v roce 1992 Aloisem Martanem a Jiřím Čechem,[1] znovu v roce 2016 restaurátorem Hynkem Mertou.[2]
Budova sloužila jako úřad města do roku 1920, v letech 1921-1957 jako reálné gymnázium s výjimkou válečných let, (zabrána německým vojskem).[3] V letech 1957-2022 byla budova sídlem základní školy. Nyní jedná Město Strakonice s Jihočeským krajem o dalším využití pro základní uměleckou školu.[4] Městský úřad sídlí ve vedlejší budově čp. 2.
Dispozice budovy
[editovat | editovat zdroj]
Budova se sedlovou střechou je dvoupatrová devítiosá. Průčelí zdobí rustika s rizalitem po každé straně, od 1. patra s bosáží, která je zakončena ozdobným štítkem s atikou s třemi okénky a třemi vázami na balustrádě střešní římsy.
Ve střední části je uprostřed půlkruhový vysoký vstup s dvoukřídlými dveřmi. Nad vstupem je v prvním patře balkon s balustrádou. V prvním a druhém patře jsou na fasádě novorenesanční sgrafita.
Jednotlivá patra jsou od sebe oddělena výraznými římsami. Okna v přízemí a v prvním patře jsou půlkruhová, ve druhém patře rovná s nadokenními římsami.
Nad střední částí průčelí je hranolová čtvercová věž se třemi okny zakončená malými štítky s kulatými ciferníky hodin. Nad bání s lucernou je špice s dvěma makovicemi. Ve druhém poschodí je ve středu mezi okny znak města a český lev. Na věži jsou sochy Spravedlnosti a Samosprávy.
Vstupní dvoukřídlé dveře ústí do mohutného schodiště s kazetovým stropem a dalšími vnitřními dveřmi. V zadní části je třídílné schodiště do prvního a druhého patra budovy. Vnitřní prostory budovy mají bohatou ornamentální výzdobu.[5][6]
Suterén budovy má klenuté klenby. Uvnitř budovy je malý dvůr s později postavenými třemi budovami (křídly) po jeho obvodu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. STR-U. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 58-59.
- ↑ https://www.strakonice.eu/content/byvala-radnice
- ↑ Gymnázium Strakonice. www.gymstr.cz [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Informace Šmidigerovy knihovny Strakonice (Ptejte se knihovny)
- ↑ FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Díl 2. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-438-8. S. 325–326.
- ↑ Radnice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KIBIC, Karel. Historické radnice. Praha: Tisková, ediční a propagační služba, 1988. 158 s. S. 117–118.
- OLEJNÍK, Jan. Město, obyvatelé, řemesla, státní správa. Strakonice: Malota Robert a kol., 2007. S. 39–49.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice na Wikimedia Commons
