RTN
RTN byl československý výzkumný program zaměřený na léčbu chronických degenerativních onemocnění pomocí extraktů z živočišné a rostlinné tkáně. Program probíhal v letech 1935 až 1958 a jeho výsledky ovlivnily vývoj produktů, které se používají dodnes.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Založení a výzkum v továrně Eko (1935–1948)
[editovat | editovat zdroj]Program RTN vznikl pod vedením RNDr. PhMr. Bohumíra Rakušana ve farmaceutické továrně „Eko“, chemicko-farmaceutická továrna Dr. Mr. Bohumír Rakušan a spol.[1]. Na výzkumu se podílel tým odborníků složený z Jaroslava Fanty, Osvalda a Karla Zichy, Gabriela Urbánka, Aloise Vystrčila a Bedřicha Doležela.[2] Výzkum zahrnoval rozsáhlé laboratorní zkoušky na tkáňových preparátech RTN. Po zjištění, že zkoušky na zvířatech nejsou kvůli odlišnostem v metabolismu dostatečně průkazné[3], byly zahájeny klinické testy. Výsledky byly publikovány v časopise Časopis lékařů českých. Bylo prokázáno, že všechny preparáty jsou netoxické a bez nežádoucích vedlejších účinků.[4] Na vybrané tkáňové preparáty (RTN33=RETISIN,[5] RTN102=LYASTIN,[6] RTN121=SILEXIL[7]) byly zaregistrovány ochranné známky. Další testy probíhaly na II. interní klinice kardiologie a angiologie profesora Antonína Vančury.[8]
Po roce 1948
[editovat | editovat zdroj]Po znárodnění[9] továrny Eko v Únoru 1948 přešly všechny ochranné známky a dokumentace pod Spojené farmaceutické závody (SPOFA).
Výzkum a klinické testy pokračovaly další dva roky v samostatném závodu Eko, stále pod vedením Bohumíra Rakušana[8][10]. Později se výzkum přesunul do Výzkumného ústavu léčivých rostlin[11], který vedl Dr. Bedřich Doležel, člen původního týmu. V roce 1958 byl výzkumný program ukončen, ale pokračovala omezená výroba Lyastinu a Floristenu pro potřeby klinických studií.
Na základě úspěšných výsledků byly preparáty Retisin, Lyastin, Silexil a Floristen (mitte/Forte)[2] schváleny Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a od roku 1961 začala jejich průmyslová výroba v národním podniku SPOFA. V 70. letech, během Akce Mars, však byly tyto přípravky vyřazeny z lékopisu a jejich výroba byla ukončena.[1].
Výsledky programu
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení původního výzkumného programu pokračovali někteří členové týmu ve výzkumu nových preparátů. Bedřich Doležel spolupracoval s Gabrielem Urbánkem a Zdeňkem Rejdákem na vývoji nového přípravku Juvenil[12][13], který byl testován i v armádních studiích. V roce 1983 získali na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze patent na “Způsob výroby tkáňového preparátu”[14]. V následujících letech byl přípravek Juvenil přejmenován na Imuregen[1].
Tým okolo Imuregenu na VŠCHT navázal spolupráci s Jednotou Hronov, která později zastupovala ostatní výrobce při jednání s autory vynálezu. Pod vedením Bedřicha Doležela připravil Státní veterinární ústav (SVUS, dnes člen Farmax) výrobní kolonu optimalizovanou pro potřeby výroby Imuregenu, o který byl zájem v Itálii, Rakousku, Německu, Spojených státech a Sovětském svazu. VŠCHT uzavřela smlouvu na výrobu preparátu ještě s dalšími třemi výrobními podniky a připravovala se výroba nových variant z třezalky, bezinek a kopřiv[15].
V 90. letech byly s přípravky Imuregen a Juwim spojeny kontroverze[16][17], přičemž některé zdroje zpochybňovaly jejich léčebné účinky. Výzkum z roku 2019 však prokázal pozitivní výsledky, zejména jejich cytotoxický účinek a schopnost urychlit regeneraci buněk.[2].
14. listopadu 1989 podala Jednota, spotřební družstvo v Hronově, žádost o ochrannou známku na název Imuregen[18]. Do roku 1991 probíhala spolupráce s Bedřichem Doleželem při VŠCHT. V roce 1998 získala ochrannou známku i s výrobním provozem společnost UNIREGEN s.r.o. (od roku 2000 IMUREGEN s.r.o.), která pokračuje ve výrobě přípravku z živočišné tkáně a v roce 2019 s produkty vstoupila na trh ve Spojených státech.
15. prosince 1989 zažádali Zdeněk Rejdák spolu s Františkem Andrsem o nový patent na „Způsob biotechnologické výroby prostředku pro harmonizaci fyziologických procesů v organismu“[19] a pod firmou Natim a.s. / Juwima a.s. (dnes JUWITAL s.r.o.) začali vyrábět nový preparát vlastním výrobním postupem. Dnes je účinný komplex látek Juwim získáván i z rostlinné tkáně, což umožňuje některé z přípravků využívat i vegani a vegetariáni.
Dne 12. června 1991 podal Bedřich Doležel přihlášku patentu na „Preventivní posilující a protisklerotický prostředek a způsoby jeho výroby“ v průmyslové produkci[20]. Dne 29. června 2001 podali Miroslav Mahel a Zdeněk Rejdák přihlášku patentu na „Ochrannou a hojivou mast na bázi vazelíny s regeneračními a protiplísňovými účinky“[21].
Dnes jsou přípravky odvozené od původního Retisinu, Imuregen/Juvenil, Juwital/Juwim a Preventan/Farmax[22] dostupné jako doplňky stravy na podporu imunity a regenerace organismu.
V roce 2018 obnovil syn Bohumíra Rakušana ve firmě EkoRTN re-výzkum původních preparátů firmy Eko, mezi které patří Retisin, Lyastin, Silexil, Floristen, RTN122(k), RTN200, RTN134, RTN140 a další. Od roku 2022 jsou originální preparáty RTN dostupné pod značkou RTN Therapeutics[23] v rámci studie reInventedImmunology – Demokratizace vývoje a využití přírodních doplňků stravy. Studie se zaměřuje na standardizované dodávání přirozených látek organismu a ověření účinnosti původní medikace preparátů RTN u zdokumentovaných chronických stavů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c A SHORT HISTORY OF IMUREGEN - AN ORIGINAL TISSUE EXTRACT
- ↑ a b c NATURAL IMMUNE BOOSTER IMUREGEN SIGNIFICANTLY AFFECTS THE PROLIFERATION OF TUMOR CELLS
- ↑ Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 86 : č. 44, s. 1341-1345, 1947. Příspěvek k bádání o tumorech. I. část v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
- ↑ Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 86 : č. 46, s. 1397-1400, 1947. Příspěvek k bádání o tumorech. II. část. v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
- ↑ UPV OZ/4161
- ↑ UPV OZ/0163
- ↑ UPV OZ/4159
- ↑ a b Zvláštní otisk z časopisu lékařů českých 88 : č. 49, s. 1187-1197, 1949. Příspěvek k bádání o tumorech. III. část: Klinická pozorování při podávání tkáňových výtažků RTN u lidské rakoviny. v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
- ↑ VYHLÁŠKA ZE DNE 27.6.1948 O ZNÁRODNĚNÍ PODNIKŮ PODLE ZÁKONA Č. 114/1948 SB.
- ↑ VĚSTNÍK - Orgán slovanské podporující jednoty státu Texas. 14.12.1949, str. 11. Velká pokusná práce našich lékařů v boji proti rakovině
- ↑ Historický ústav AV ČR, Bibliografický slovník - Životopis Zdeňka Blažka
- ↑ Petr Kalač: Stručná historie české esoterické scény od konce 19. století do roku 1989 dcch.grimoar.cz
- ↑ Oldřich Válek, Heslo psychotronika, Praha 2007
- ↑ Patentová přihláška 1981-5343
- ↑ TOMEŠOVÁ, Lenka. Žádné šarlatánství. Rudé Právo. 5.10.1989, roč. 69-70, čís. 235, s. 4.
- ↑ Návrat krále. Euro.cz [online]. 2007-06-05 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online.
- ↑ HEŘT, Jiří. FROMIN „na ptačí chřipku“. S. 6–7. Sisyfos [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-04 [cit. 2020-02-29]. Roč. 12, čís. 1, s. 6–7. Dostupné online.
- ↑ Ochranná známka Imuregen O-56672
- ↑ Patentová přihláška 1989-7122
- ↑ Patentová přihláška 1991-1803
- ↑ Patentová přihláška 2001-2430
- ↑ Retisin po roce 1989
- ↑ EkoRTN - the RTN tissue preparations. ekortn.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dosavadní zkušenosti s tkáňovými preparáty RTN. Vojenské zdravotnické listy. 1956-01-15. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu RTN na Wikimedia Commons
