ROMO
| ROMO akciová společnost | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Dřívější jméno | Rozhlasové montáže Fulnek |
| Právní forma | národní podnik |
| Datum založení | 1949 |
| Datum zániku | 2010 |
| Osud | konkurz (2004) |
| Zakladatel | Karel Nenička |
| Sídlo | Fulnek |
| Adresa sídla | Zvonařka 408/16, Brno, 617 00, Česko |
| Souřadnice sídla | 49°42′46,38″ s. š., 17°54′42,69″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | home appliance industry |
| Identifikátory | |
| IČO | 00006998 |
| OpenCorporates ID | cz/00006998 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ROMO akciová společnost byla společnost ve Fulneku,[1] která vyráběla pračky. V dobách největší slávy zaměstnávala až 2500 zaměstnanců.[2] Výroba skončila v roce 2003,[2] předlužená společnost zkrachovala v roce 2004[3] a zanikla v roce 2010.[1] Ochrannou známku Romo používá společnost R - FIN s.r.o.[4]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Po 2. světové válce se do firem patřících původně majitelům německé národnosti dosazovali národní správci.[5]Jedním z těchto správců byl i Karel Nenička (* 9. 11. 1917),[6] vyučený elektrikář, který začal vést elektrodílnu na adrese Palackého 313 ve Fulneku. Dílna opravující elektrospotřebiče a elektroinstalace prosperovala; v roce 1948 již měla kolem 50 zaměstnanců, a tak byla znárodněna dle zákonů komunistického státu. Dosavadní správce spolupracoval,[7][8] a tak se stal nejen vedoucím nově vzniklého Komunálního podniku, ale obdržel i vysoká vyznamenání: Vyznamenání za zásluhy (č. 2566) a Řád práce (č. 4154). Komunální podnik pokrýval celou řadu služeb. Dominantní se časem stala výroba součástek pro montáž veřejných rozhlasů a veřejného osvětlení. Činnost montáže rozhlasů se vydělila[kdy?] a vzniklý podnik dostal jméno Rozhlasové montáže Fulnek, zkráceně ROMO Fulnek.[9]
Milníky firmy
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1953 začala výroba pračky Kladena, jejíž know-how bylo převzato.[zdroj?]
- V roce 1954 začala výroba pračky R-54, která byly zkonstruována v podniku. Její přední stranu zdobila silueta fulnecké radnice.[zdroj?]
- v roce 1955 bylo vyrobeno 30 tisíc praček. Velikost výroby se vymykala poslání Komunálního podniku. Následkem toho získala továrna statut Krajského podniku místního hospodářství.[zdroj?]
- V roce 1956 obdržel Romo elektro a kovo kombinát Řád práce.[10] Kombinátem se firma nazývala po včlenění strojíren v Jakubčovicích nad Odrou, Budišově nad Budišovkou a slévárny v Suchdole nad Odrou.
- V roce 1957 začala výroba pračky R-57 na 8 kg suchého prádla.[11]
- V roce 1963 začala výroba velkokapacitní žehlicí soupravy, která prováděla i skládání vyžehlených košil.[zdroj?]
- V roce 1965 vznikl oborový podnik MEOS; ministerstvo vnitra (úsek místního hospodářství) zřídilo oborové ředitelství MEOS (Mechanizace oprav a služeb) ve Fulneku. Ředitelství byly podřízeny podniky Kovo Cheb, Kovo Bzenec a Kovo Beluša.[12] a také Romo, které získalo název Romo, národní podnik, Fulnek. Vyjmenované podniky vyráběly pračky, ždímačky a žehlicí techniku.
- V roce 1967 byla zahájena výroba průmyslových praček na 100 kg suchého prádla.[zdroj?]
- V roce 1968 byla zahájena výroba v areálu bývalých Urxových závodů v Ostravě, katastrální území Zábřeh-Hulváky (600 zaměstnanců v roce 1972).[zdroj?]
- V roce 1969 byla uvedena na trh automatická pračka R-200.[9]
- V roce 1971 byla uvedena na trh automatická pračka RAC-202.[9]
- V roce 1988 se ROMO, národní podnik transformoval na ROMO, státní podnik.[4]
- V roce 1991 proběhla změna právní formy na ROMO, akciová společnost (IČO 00006998). Ta byla privatizována v rámci kupónové privatizace v roce 1994.[13][14]
- V roce 1998 činil podíl společnosti ROMO na trhu bílé techniky v ČR cca 5 % a v roce 1999 cca 3 %.[15]
Situace na trhu
[editovat | editovat zdroj]O vířivé pračky byl zájem a často nemohla nabídka uspokojit zájem zákazníků.[16] Počátkem 70. let 20. století stály automatické pračky stály cca 6 000 Kčs,[17] tedy téměř trojnásobek průměrné mzdy v ČSSR (zhruba 2 000 Kčs).[18] Z důvodu ceny a konzervativismu zákazníků nebyl o automatické pračky zprvu zájem. Preference zákazníků se rychle změnily a automatické pračky se staly nedostatkovým zbožím.[16]
Sortiment běžných prodejen v Československu se omezoval na automatické pračky značky Tatramat, které byly pověstné svými vibracemi[19][6] a automatických praček Romo. Nabídka v obchodech Tuzex nebo Merkuria[9] byla omezená;[20] automatické pračky československých firem nemusely soutěžit se zahraniční konkurencí. Malá konkurenceschopnost byla příčinou ekonomických problémů československých výrobců po roce 1989.[zdroj?]
Značka Romo však měla i po roce 2000 podle spotřebitelského průzkumu dobrou pověst, zejména u starších spotřebitelů.[21] Této skutečnosti využila španělská firma Fagor, která si značku Romo pronajala.[kdy?][22]
Ekonomické problémy a zánik
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 se předlužená společnost, dlužící přes 440 mil. Kč, s věřiteli dohodla na soudním vyrovnání,[3] podle kterého měla svým věřitelům vyplatit 30 % pohledávek.[23] Po ztroskotání vyrovnání byl v roce 2004 vyhlášen na společnost konkurs; konkursním správcem firmy byl jmenován JUDr. Lubomíra Rokyta.[3]
Výrobu praček přezvala společnost R - FIN s.r.o., kterou v roce 2002 založil dlouholetý ředitel Roma Josef Krystek. Ta si také od Roma pronajala výrobní prostory a převzala podstatnou část zaměstnanců.[23][3]
V roce 2009 byl zrušen prohlášený konkurs po splnění rozvrhového usnesení a v roce 2010 společnost zanikla.[1]
Ochrannou známku Romo získal v roce 2002 výrobce parket, společnost MAGNUM Int., a.s. (IČO 25511335),[24][4] a v roce 2007 společnost R - trade, s.r.o. (IČO 26946009).[4] Ochranou známkou používají společnosti R - FIN s.r.o. a ELMAX STORE a.s.[4]
Firmy se vztahem ROMO Fulnek
[editovat | editovat zdroj]- R - FIN s.r.o. je česká firma založená v roce 2000 ředitelem Roma Josefem Krystkem.[25] Vyrábí vířivé pračky a zdravotnická zařízení.[26]
- SOBA International Trading AG je švýcarská firma, pro kterou firma R - FIN s.r.o. vyráběla pračky.[zdroj?]
- VVM – IPSO s.r.o., česká strojírenská společnost založená v roce 1998 ve městě Fulnek. V prvopočátku se společnost zabývala i prodejem velkokapacitní průmyslové prádelenské technologie, který byl ukončen v roce 2015.[27]
- Schump, švýcarský generální importér značky Kenwood Limited prodal firmě know-how na výrobu praček BABYNOVA a EURONOVA[28]
- Primus - belgická firma, která spolupracovala ve Fulneku s firmou Romo; v roce 1998 koupila areál Tatra v Příboru, který se stal novým sídlem firmy.[29]
Vzpomínky
[editovat | editovat zdroj]Občanské sdružení Comenius[30] uspořádalo v září 2009 ve volnočasovém salonku Městského kulturního centra Fulnek výstavu "60 let ROMO Fulnek".[31]
Výrobky ROMO jsou vystaveny v Městském muzeu a galerii ve Svitavách.[32][33]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Úplný výpis z obchodního rejstříku ROMO akciová společnost - B 4070 vedená u Krajského soudu v Brně. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Smyčka se utahuje. Euro.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Bývalý výrobce praček Romo je v konkurzu - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e RESDB. isdv.upv.gov.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b BLAHUTA, Ladislav. Vzpomínka na pana Karla Neničku – zakládajícího člena a prvního ředitele podniku ROMO. Fulnecký zpravodaj. Listopad 2012, čís. 11, s. 21. Dostupné online.
- ↑ Seznamy agentů StB online Svazky Zoznamy ŠtB Štátna bezpečnosť Agenti. www.seznamy-stb.online [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d OREL, Vlastimil. Historie n. p. ROMO. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín: 680 let města Fulneka. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně, 1973, čís. 11, s. 42.
- ↑ Seznam nositelů Řádu Práce [online]. Praha: ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY, 2012-11-12 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Svitavy - sbírky, výstavy, expozice, knihovny. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ starý Bzenec » Kronika 1965 [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Přes sto akcií v RM-Systému zůstává. iDNES.cz [online]. 2002-01-02 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. ROMO AKCIOVÁ SPOLEČN IČ 00006998, emitent cenných papírů | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí. www.uohs.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b R.F.K. Malé dějiny praček v Československu - RetroMánia. www.retromania.sk [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ inzerát Nechte dřinu technice. 100+1 zahraničních zařízení. Čís. 06/1973, s. 58. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0322-9629.
- ↑ Průměrná hrubá měsíční mzda...1955-1989 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-11-21.
- ↑ Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Prodej nedostatkových automatických praček (1989) - Nákupní martyria - Archiv ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Výzkum trhu u konečných spotřebitelů na prodejnách u značky automatické pračky Romo – Zerowatt. SMS.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Španělská Fagor si pronajala od Romo a.s. Fulnek značku Romo. firmy.finance.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠMÍD, Pavel. Soudní vyrovnání Romo Fulnek ztroskotalo. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2003-10-16 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁTOVÁ, Zuzana. Manažer omdlel a Romo uniklo bankrotu. iDNES.cz [online]. 2002-04-26 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ R-FIN | R-FIN s.r.o.. www.r-fin.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ O nás | VVM-IPSO s.r.o.. www.vvm-ipso.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Výrobce praček Romo krachuje | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Příbor: výrobce praček Primus oslavil stovku!. CELYOTURISMU.CZ [online]. 2011-10-06 [cit. 2023-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-22.
- ↑ O sdružení | Comenius Fulnek z.s. [online]. 2014-02-01 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ RŮČKOVÁ, Věra. Fulnečtí Romováci vzpomínali na staré časy. Novojičínský deník. 2009-09-26. Dostupné online [cit. 2023-11-20].
- ↑ REPUBLIKY, Asociace muzeí a galerií České. Asociace muzeí a galerií České republiky. www.cz-museums.cz [online]. 1999 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Svitavy - Historie prací techniky. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.