RER E

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RER E
Mapa
Stát FrancieFrancie Francie
Provozovatel dráhy SNCF Voyageurs
Datum otevření 14. července 1999
Technické informace
Délka 60 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Maximální rychlost 120 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Zóna
3 Nanterre-La Folie (E 1)
3 La Défense
1 Neuilly - Porte Maillot
pod tunelem linky RER C
1 Haussmann – Saint-Lazare
pod tunelem linek RER B a D
1 Magenta
1 Rosa Parks
2 Pantin
3 Noisy-le-Sec
3 Bondy
4 Le RaincyVillemombleMontfermeil
4 Gagny
4 Chénay-Gagny
4 Chelles-Gournay (E2)
3 Rosny – Bois Perrier
3 Rosny-sous-Bois
3 Val-de-Fontenay
3 Nogent – Le Perreux
3 Les Boullereaux — Champigny
4 Villiers-sur-Marne — Le Plessis-Trévise
4 Les Yvris – Noisy-le-Grand
5 Émerainville — Pontault-Combault
5 Roissy-en-Brie
5 Ozoir-la-Ferrière
5 Gretz-Armainvilliers
5 Tournan (E 4)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

E RER E je označení nejmladší z pěti tras příměstské železnice RER v Paříži a regionu Île-de-France. V systému MHD je značena fialovou barvou. Spojuje čtvrť La Défense s centrem Paříže a východní oblastí Île-de-France. Až do svého otevření byla linka více známá pod názvem projektu Éole (Est-Ouest liaison express - Expresní spojení východ-západ). Linka byla otevřena 12. července 1999 po sedmi letech náročných pracích, neboť bylo třeba vyhloubit tunel pod Paříží. Trasa je dlouhá 60 km, má 25 stanic a ročně přepraví 60 miliónů cestujících, což ji v rámci RER řadí na poslední místo. Linku provozuje společnost SNCF.

Historie[editovat | editovat zdroj]

13. října 1989 premiér Michel Rocard oznámil realizaci projektů Éole a Meteor. 4. května 1995 byl dokončen severní tunel a v listopadu 1996 skončila stavba jižního tunelu. 17. ledna 1999 byl tunel pod Paříží zapojen do elektrického napětí. 12. července 1999 proběhlo slavnostní otevření linky a 14. července byl do provozu uveden úsek Haussmann - Saint-Lazare — Chelles - Gournay. 30. srpna téhož roku byl zahájen provoz na druhé větvi do Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise. 14. prosince 2003 byla linka prodloužena z Villiers-sur-Marne do Tournan. 6. května 2024 byl zahájen provoz v novém tunelu pod Paříží, který propojuje bývalou stanici Haussmann – Saint-Lazare s novou konečnou Nanterre-La Folie ve čtvrti La Défense.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Západní konečná linky RER E Nanterre-La Folie, označená jako E1, leží poblíž La Défense ve městě Nanterre. Bezprostředně za touto stanicí se trať noří do tunelu, ve kterém se nacházejí stanice La Défense, Neuilly - Porte Maillot, Haussmann - Saint-Lazare (poblíž Opery) a Magenta (poblíž nádraží Gare du Nord a Gare de l'Est). Před stanicí Rosa Parks trať vyjíždí na povrch a pokračuje dál na východ. Východně od Paříže se linka dělí na dvě větve - kratší E2 končící v Chelles-Gournay a delší E4 vedoucí do Tournan jihovýchodně od Paříže.

Plán linky RER E

Další rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Největším současným projektem v síti RER je prodloužení linky E ze stávající konečné Nanterre-La Folie dále na západ do města Mantes-la-Jolie. Prodloužení se buduje jednak kvůli posílení vytížené RER A a také kvůli značně přetíženému nádraží Paris-St-Lazare.

První etapa tohoto projektu zahrnovala ražbu nového tunelu a výstavbu stanic Neuilly - Porte Maillot, La Défense a Nanterre-La Folie, která se stala novou konečnou stanicí pro spoje přijíždějící z východu. K zahájení provozu na tomto úseku došlo na začátku května 2024. Součástí druhé etapy, která má termín dokončení v roce 2026, je modernizace trati, výstavba nového mostu přes Seinu a úprava některých stanic mezi Nanterre-La Folie a Mantes-la-Jolie.

Stanice Nanterre-La Folie zůstane konečnou pro vlaky přijíždějící z východu (Chelles - Gournay/Tournan) i po dokončení druhé etapy, naopak spoje z Mantes-la-Jolie ukončí svou jízdu ve stanici Magenta. Díky tomuto systému nebude docházet k přenášení případných provozních nepravidelností z východní části linky na západní a obráceně. Zároveň bude zajištěno přímé spojení ze všech předměstí na trase i z La Défense do všech důležitých stanic v Paříži. Na trati do Mantes-la-Jolie nahradí prodloužená linka RER E jednu z větví příměstských vlaků Transilien J vyjíždějících z nádraží Saint-Lazare.

RER E po roce 2026

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Od počátků provozu až do současnosti na lince jezdí pětivozové patrové jednotky řady Z 22500, což je upravená verze jednotek MI 2N používaných na lince RER A. Na konci roku 2015 se k nim přidaly osmivozové jednotky řady Z 50000 ve Francii známé pod obchodním názvem Francilien. V druhé polovině roku 2020 začalo testování nových jednotek RER NG vyráběných společnostmi Alstom a Bombardier, které jsou určeny pro linky RER D a E.[1]

Názvy vlaků[editovat | editovat zdroj]

Vlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující:

první písmeno (konečná stanice)
  • B = Roissy-en-Brie (BOTA)
  • C = Chelles-Gournay (CISI, COHI, CUSI)
  • D = Nogent-Le Perreux (DOHA)
  • E = Émerainville - Pontault-Combault (EAVA, EOHA)
  • G = Gagny (GISI)
  • G = Gretz-Armainvilliers (GAVA, GOHA)
  • H = Haussmann - Saint-Lazare (HAVA, HISI, HIVA, HOCI, HONY, HOTA, HOVA)
  • N = Magenta ; (NOHY, NUSI)
  • S = Noisy-le-Sec ; (SOHA)
  • T = Tournan ; (TAVA, TIVA, TOBA, TOHA, TOVA)
  • V = Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise (VOHA, VOTA)
druhé písmeno (druh vlaku)
  • A = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak
  • I = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak nebo bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles
  • O = osobní vlak, staví ve všech zastávkách
  • U = odjezd ze zastávky Magenta, přímý do Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles
třetí písmeno (místo odjezdu)
  • C = Chelles-Gournay
  • H = Haussmann - Saint-Lazare
  • N = Magenta (kromě přímých spojení do Noisy-le-Sec) do Chelles
  • T = Villiers-sur-Marne a Tournan (v běžném provozu); Nogent-Le Perreux, Émerainville - Pontault-Combault, Gretz-Armainvilliers (při výlukách)
  • S = osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec
  • V = osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne
čtvrté písmeno (druh linky)
  • A = vlak jezdící na větvi Tournan (E4)
  • I = vlak jezdící na větvi Chelles (E2)
  • Y = vlak jezdící pouze po místní dráze
Příklady
  • VOHA = V směr Villiers, O osobní vlak, H vyjíždí ze stanice Haussmann, A jede po větvi Tournan (E4)
  • CISI = C směr Chelles, I nestaví v Pantin, S osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec, I jede po větvi Chelles (E2)
  • TOVA = T směr Tournan, O osobní vlak, V osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne, A jede po větvi Tournan (E4)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne E du RER d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

  1. Zdopravy.cz [online]. 2020-09-26 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]