Přeskočit na obsah

Růžencové sonáty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Růžencové sonáty (něm. Rosenkranzsonaten), známé také jako Sonáty tajemství (Mysterien-Sonaten), jsou cyklem patnácti sonát pro housle a basso continuo a jedné passacaglie pro sólové housle. Kolem roku 1678 je složil barokní skladatel českého původu Heinrich Ignaz Biber. Cyklus je v katalogu jeho děl označen čísly C 90 až 105.

Růžencové sonáty, „korunované passacaglií, jsou mistrovským dílem houslového umění nejen ve tvorbě svého autora, ale i v celé houslové produkci své doby“[1] a pravděpodobně i v celé barokní hudbě.[2][3]

Přesná doba vzniku cyklu není známa, neboť chybí titulní stránka sbírky, ale muzikologové jej řadí přibližně do roku 1678. Sbírka byla věnována arcibiskupovi Maxi Gandolphovi a dochovala se v jediném rukopisu.

Biber použil metody scordatury. Zvláštnost a výjimečnost sbírky spočívá v tom, že je houslím předepsáno jiné ladění strun (skordatura) pro každou ze sonát. Pro první sonátu Zvěstování a Passacaglii určil skladatel klasické ladění v kvintách, ale u dalších sonát jsou to tercie, kvarty a oktávy. Důvodem bylo dosažení různých nálad pomocí barev tónů u každé ze sonát, za současného využití efektů hry na prázdných strunách.

Sonáty a passacaglia

[editovat | editovat zdroj]
Nastavení strun pro 11. sonátu

Sonáty se dělí tematicky skupin po pěti a jsou označeny podle tajemství růžence:

  • Pět bolestných tajemství
    • sonáta 6 Utrpení v zahradě getsemanské (Lamento. Adagio. Presto. Adagio – [Aria] Adagio – Adagio)
    • sonáta 7 Bičování (Allamanda. Variatio – Sarabanda. Variatio)
    • sonáta 8 Korunování trny (Sonata Adagio. Presto. [Adagio] – Guigue. Double Presto. Double 2)
    • sonáta 9 Křížová cesta (Sonata – Courente. Double. [Double 2] – Finale)
    • sonáta 10 Ukřižování (Præludium – Aria. Variatio [Variatio 2]. Adagio)
  • Pět slavných tajemství
    • sonáta 11 Vzkříšení (Sonata – Surrexit Christus hodie – Adagio)
    • sonáta 12 Nanebevstoupení (Intrada – Aria Tubicinium – Allamanda – Courente. Double)
    • sonáta 13 Letnice (Sonata – Gavott – Guigue – Sarabanda)
    • sonáta 14 Nanebevzetí Panny Marie ([Præludium]. Grave. Adagio – Aria. Aria. Guigue)
    • sonáta 15 Korunování Panny Marie (Sonata – Aria – Canzon – Sarabanda)
  • Passacaglia g-moll Anděl strážný (Passagalia. Adagio. Allegro. Adagio)

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonates du Rosaire na francouzské Wikipedii.

  1. MLEJNEK, Karel, booklet k CD Gabriely Demeterové (Supraphon SU 3155-2 131), s. 14, 1996
  2. WOLLNY, Peter, booklet k CD Daniela Sepeca (Coviello Classics COV 21008), s. 36-46, 2010
  3. SEHNAL, Jiří; DANN, Elias. Biber, Heinrich Ignaz Franz von. In: The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Londýn: Macmillan, 2001. Dostupné online. ISBN 9780195170672. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]