Révovník
Révovník | |
---|---|
Révovník žláznatý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | révotvaré (Vitales) |
Čeleď | révovité (Vitaceae) |
Rod | révovník (Ampelopsis) Michx., 1803 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Révovník[1] (Ampelopsis) je rod rostlin náležící do čeledi révovité (Vitaceae). Jsou to úponkaté dřevnaté liány s jednoduchými nebo složenými střídavými listy a drobnými květy. Plody jsou drobné bobule, často nápadných barev. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen v Asii, USA a Střední Americe. Některé druhy jsou pěstovány v České republice jako okrasné liány, zejména révovník žláznatý a révovník omějolistý.
Jméno
[editovat | editovat zdroj]Jméno Ampelopsis pochází z řeckých slov ampelos (vinná réva) a opsis (podoba). V překladu tedy znamená 'připomínající vinnou révu'.[2] V Češtině je též nazýván loubinec, toto jméno je však používáno i pro rod Parthenocissus.[1][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Révovníky jsou opadavé dřevnaté liány s úponky nebo výjimečně bez úponek (A. vitifolia). Listy jsou střídavé, jednoduché nebo dlanitě složené či zpeřené. Úponky jsou dvou nebo tříramenné, bez přísavných terčíků. Květenství je chocholíkovitý vrcholík, vyrůstající v paždí listů nebo zdánlivě vrcholový. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Kalich je miskovitý. Koruna je složena z 5 volných plátků. Květní terč je dobře vyvinutý, na okraji zvlněně laločnatý. Tyčinek je 5. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 4 vejcovitá semena.[4][1]
-
Detail květů révovníku žláznatého
-
Větévka révovníku žláznatého s plody
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod révovník obsahuje 24 druhů.[5] Je rozšířen v Asii, Severní a Střední Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje ve východní Asii. V Číně roste 17 druhů, z toho 13 endemických. Některé druhy přesahují do Japonska či jihovýchodní Asie. Tři druhy rostou v oblasti jihozápadní a střední Asie, druh A. orientalis zasahuje i do Turecka. V Severní Americe rostou 2 druhy (A. cordata a A. arborea v jihovýchodních oblastech USA), ve Střední Americe jediný druh (A. denudata v Mexiku a Guatemale).[4][6][7] V květeně Evropy není tento rod zastoupen.[8]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V pojetí druhů rodu Ampelopsis došlo oproti zavedené praxi k některým změnám. Druh Ampelopsis brevipedunculata byl sloučen s druhem A. glandulosa (révovník žláznatý) jako A. glandulosa var. brevipedunculata. Varieta Ampelopsis brevipedunculata var. maximowiczii, vyznačující se téměř nebo zcela lysými letorosty a listy, je v současné taxonomii vedena jako A. glandulosa var. heterophylla.[5]
Rozlišovací znaky
[editovat | editovat zdroj]Od poněkud podobného rodu réva se révovník liší typem květenství (vrcholík), nerozpukanou kůrou s roztroušenými lenticelami a bílou dření větévek. Réva má kůru brzy podélně rozpukanou a bez lenticel, větévky mají hnědou dřeň a květenství jsou latovitá. Oproti přísavníku má révovník ovíjivé úponky bez přísavných terčíků.[9]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- révovník Bodinierův (Ampelopsis bodinieri)
- révovník Delavayův (Ampelopsis delavayana)
- révovník Chaffanjoův (Ampelopsis chaffanjonii)
- révovník chmelolistý (Ampelopsis humulifolia)
- révovník omějolistý (Ampelopsis aconitifolia)
- révovník révolistý (Ampelopsis vitifolia)
- révovník srdčitý (Ampelopsis cordata)
- révovník velkolistý (Ampelopsis megalophylla)
- révovník žláznatý (Ampelopsis glandulosa)
- révovník žláznatý krátkostopečný (Ampelopsis glandulosa var. brevipedunculata)
- révovník žláznatý různolistý (Ampelopsis glandulosa var. heterophylla)[10][1][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Révovníky jsou pěstovány jako okrasné liány. Jsou vhodné k rychlému popnutí pergol, zdí, balkonů a podobně. Hlavní estetická hodnota je v olistění a plodech. Na rozdíl od loubinců se listy na podzim většinou nápadně nezbarvují. V České republice je nejčastěji pěstován révovník omějolistý (Ampelopsis aconitifolia), révovník žláznatý (Ampelopsis glandulosa, syn. A. brevipedunculata) a révovník Bodinierův (Ampelopsis bodinieri). Celkem zřídka je v botanických zahradách a arboretech pěstován robustní révovník velkolistý (Ampelopsis megalophylla). Z okrasných kultivarů je pěstován zejména A. glandulosa 'Elegans', vyznačující se výrazně panašovanými listy.[11]
Pěstování a množení
[editovat | editovat zdroj]Révovníky jsou poměrně nenáročné liány. Révovník omějolistý a révovník žláznatý jsou v podmínkách České republiky otužilé druhy. Snášejí i městské ovzduší, rostou na výsluní i ve stínu a nejsou vybíravé na kvalitu půdy. Nejlépe rostou na teplejším stanovišti s propustnou půdou. Netrpí chorobami ani škůdci.[10]
Botanické druhy lze množit jarním výsevem semen pod sklo, běžnějším způsobem množení je však řízkování. V červenci se odebírají zelené řízky, na podzim nebo v předjaří dřevité řízky. Variety, kultivary a vzácnější druhy lze roubovat na zakořeněné řízky loubince pětilistého. Další možností množení je hřížení.[10] [12][13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ ŠMÍD, Miloslav. Průvodce odbornými názvy rostlin. Praha: Brázda, 2002. ISBN 80-209-0302-X.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b CHEN, Prof. Zhiduan; WEN, Jun. Flora of China: Ampelopsis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ Catalogue of the Vascular Plants of Madagascar [online]. Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRIN taxonomy for plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu révovník na Wikimedia Commons
- Taxon Ampelopsis ve Wikidruzích