Rákosník ostřicový
Rákosník ostřicový | |
---|---|
Rákosník ostřicový | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Podřád | zpěvní (Passeri) |
Infrařád | Passerida |
Nadčeleď | Sylvioidea |
Čeleď | rákosníkovití (Acrocephalidae) |
Rod | rákosník (Acrocephalus) |
Binomické jméno | |
Acrocephalus paludicola (Vieillot, 1817) | |
Rozšíření rákosník ostřicového (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, růžově – pravděpodobně vyhynul, bledě fialově – možná migrace ) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) je středně velký monotypický[2] druh pěvce z čeledi pěnicovitých.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Menší než vrabec, s délkou těla 11,5–13 cm. Podobá se rákosníku proužkovanému (Acrocephalus shoenobeanus), od kterého se liší žlutavějším základním zbarvením, výraznějším černým proužkováním hřbetu, kostřece, křídel a dále béžovým proužkem uprostřed černého temene. Boky jsou jemně čárkované. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, mladí ptáci mají spodinu neskvrněnou.[3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Hnízdní areál je značně ostrůvkovitý; cca 80 % populace je v současnosti soustředěno do 3 oblastí – bažin na Biebrze (Polsko), Jezeldě (Bělorusko) a na Propjati (Ukrajina). Zbytek hnízdí v Německu, Maďarsku, Litvě a v Rusku. Tažný druh, zimující pravděpodobně v Sahelu.[2]
V důsledku odvodňování krajiny postupně mizí, jeho celosvětová populace je nyní odhadována na méně než 20 tisíc párů. Dříve hnízdil i v České republice, nyní vzácně (místy pravidelně) protahuje na jaře i na podzim.[4] Faunistická komise ČSO registruje v letech 2002–2007 z našeho území 12 pozorování a odchytů.[5]
Prostředí
[editovat | editovat zdroj]Hnízdí na otevřených záplavových loukách s porosty ostřic.[3]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se hlavně hmyzem a pavouky, v menší míře požírá také vodní plže.[2]
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]Promiskuitní druh. Samci se ozývají zpěvem podobným zpěvu rákosníkovi proužkovanému Veškerou hnízdní péči obstarává samice. Hnízdo je obvykle v trsu ostřice nebo trávy nad vodou. Snůška čítá 3–6 vajec o velikosti 17,1 × 13,1 mm. Inkubační doba trvá 12–14 dnů, mláďata hnízdo opouští po 14–16 dnech. Matka je však po určitou dobu vodí, učí a krmí, dokud se neosamostatní. Po hnízdění se vykrmují a připravují na tah do Afriky.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR Ptáci 3/I. Praha: Academia, 2011. ISBN 80-200-0382-7.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 290.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 441.
- ↑ Pozorování rákosníka ostřicového v ČR na stránkách FK ČSO
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu rákosník ostřicový na Wikimedia Commons
- Galerie rákosník ostřicový na Wikimedia Commons
- Taxon Acrocephalus paludicola ve Wikidruzích
- Informace o rákosníku ostřicovém na stránkách Červeného seznamu IUCN Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.