Pusté Čemerné
Pusté Čemerné | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°50′28″ s. š., 21°49′2″ v. d. |
Nadmořská výška | 134 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Slovensko |
Pusté Čemerné | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,7 km² |
Počet obyvatel | 366 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 54,8 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Juraj Jevin |
Vznik | 1254 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 072 22 |
Označení vozidel (do r. 2022) | MI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pusté Čemerné je obec na Slovensku v okrese Michalovce, která leží v Laboreckém výběžku Východoslovenské nížiny.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254. Archeologické, písemné a jazykové doklady vedou k poznatku, že obec byla obydlena již v mladší době kamenné - v neolitu.
Obec Čemerné se v písemnostech od 13. století vyskytuje pravidelně ve formě "Chemernye", což byl tvar staršího slovenského názvu "Čemerná" (Ves). Její název koření ve slovech "čemerné" (nemoc) a "čemeřice" (bylina, která léčí tuto nemoc). Název "Márk-Csemernye" se datuje od roku 1473. Od roku 1920 se používá oficiální název obce "Pusté Čemerné".
Čemerná (Ves) nepochybně existovala již před 13. stoletím, případně před 11. stoletím. Obec patřila více pánům a často měnila majitele. Před rokem 1332 byla farností s kostelem sv. Alžběty. Místní sídliště mělo v roce 1600 obývaných 13 poddanských domů, kurii pro zemany, kostel, faru i školu. Na přelomu 16. a 17. století bylo Čemerné středně velkou vesnicí s poddanským, zemanským i farním obyvatelstvem. V průběhu 17. století sedlácké domácnosti zchudli a ubývalo jich. V důsledku toho bylo Čemerné na přelomu 17. a 18. století jen malou vesničkou.
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]- Řeckokatolický kostel sv. Mikuláše, jednolodní barokně-klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a představěnou věží, z konce 18. století. Úpravami prošel na začátku 20. století a v roce 1941. Interiér je zaklenut valenou klenbou s lunetami. Fasády chrámu jsou členěny lizénami a půlkruhově ukončenými okny. Portál má trojúhelníkovou supraportu s tympanonem. Věž je ukončena jehlancovou helmicí.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Obec vlastní samostatnou originální mapu z roku 1866 "Parzellen-protocollo", která pomohla při zrekonstruování obyvatelstva a je prvním hodnověrným historickým materiálem, ze kterého známe všechny vlastníky zdejších domů a rozsah majetku hraběte Alexandra Sirmaia. Z dnes žijících rodin v Pustém Čemernom žili již v roce 1866 obyvatelé těchto rodů: Antolič, Babjak, Berila, Dančišin, Fenin, Gera, Holej, Jáger, Jevin, Koščo, Mikloš, Polák, Staurovský, Ščerba. Tehdejší obyvatelé se zabývali zemědělstvím, dřevorubectvím a zčásti i pálením uhlí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pusté Čemerné na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pusté Čemerné na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka obce