Punčoškář horský
 Punčoškář horský | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | pokoutníkovití (Agelenidae) |
| Rod | punčoškář (Coelotes) |
| Binomické jméno | |
| Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Punčoškář horský (Coelotes atropos) je pavouk patřící do čeledi pokoutníkovití (Agelenidae).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Průměrná délka těla samice činí 9,5 mm a u samce 8 až 10 mm.[1] Hlavohruď má tmavě červenohnědou barvu s tmavší přední částí, zadeček je oválný, temně hnědý až do černa, s tmavším středním pruhem zužujícím se směrem dozadu a s rozptýlenými tmavými značkami po obou stranách; občas je ale zadeček i bez kresby. Nohy jsou červenohnědé. Samci mají většinou tmavší zbarvení než samice.[2][3]
Rozšíření a způsob života
[editovat | editovat zdroj]Druh se vyskytuje ve Walesu, Anglii, Francii, Belgii, Dánsku, Německu, Švýcarsku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku; ve Švédsku je téměř ohrožen, stejně jako v Česku, kde jde o vzácný druh vyskytující se v pohraničních pohořích a na Vysočině, Hostýnských vrších a v Slavkovském lese. Mimo Evropu nebyl zaznamenán.[2][4]
Punčoškář horský žije v podhorských a horských stanovištích, ve vřesovištích, v jehličnatých a smíšených lesích málo zasažených činností člověka na mírně vlhkých stanovištích.[5] Díky svým schopnostem odolávat mrazu dokáže pavouk osídlovat poměrně extrémní prostředí, například vrcholky hor.
Pod kameny a padlými kmeny (někdy i pod kůrou či v dutinách stromů) si staví pavučinovou rourku zakončenou malou nálevkou, v jejímž ústí číhá na kořist. Samci po spáření často zůstávají se samicí v jejím úkrytu a odhání ostatní samce. Samice od května do září buduje několik bílých čočkovitých kokonů, které jsou připevněny na kameni nebo kmeni v úkrytu samice.[2][4] Pokud jsou venkovní teploty nízké, může samice zemřít a mláďata se pak živí jejím tělem. Pokud je teplota mírná, může samice přežít a pavoučí mláďata mohou zůstat s matkou několik prvních instarů až do osamostatnění.[6]
Nedospělí jedinci se často živí chvostoskoky, zatímco dospělí pavouci se zaměřují na brouky.[7] Dospělci obou pohlaví byli zaznamenáni po celý rok, ale samci hlavně na podzim a v zimě, samice na jaře a začátkem léta. Pavouk je aktivní především v noci.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Samice -
Samec -
Samice (v opadance) -
Pavouk (samice) v pavučině
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]- punčoškář lesní (Inermocoelotes inermis)
- punčoškář zemní (Coelotes terrestris)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Coelotes atropos (Walckenaer, 1830). https://araneae.nmbe.ch [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MACHAČ, Ondřej. Coelotes atropos - punčoškář horský [online]. 14. ledna 2021 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ BEE, Lawrence; OXFORD, Geoff; SMITH, Helen. Britain's Spiders: A Field Guide. [s.l.]: [s.n.], 2020. Dostupné online. ISBN 978-0691204741. S. 276. (anglicky)
- ↑ a b c Summary for Coelotes atropos (Araneae). https://srs.britishspiders.org.uk [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coelotes atropos (Walckenaer, 1830). Česká arachnologická společnost [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ CATLEY, Kefyn M. Supercooling and Its Ecological Implications in Coelotes atropos (Araneae, Agelenidae) [dále jen Catley (1992)]. The Journal of Arachnology. 1992, roč. 20, čís. 1, s. 61–62. (anglicky)
- ↑ Catley (1992), s. 61
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu punčoškář horský na Wikimedia Commons 
Taxon Coelotes atropos ve Wikidruzích
