Ptačinec trávovitý
 Ptačinec trávovitý | |
|---|---|
 Ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | ptačinec (Stellaria) |
| Binomické jméno | |
| Stellaria graminea L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) je vytrvalá, řídce trsnatá, nevysoká, planě rostoucí rostlina s drobnými, bílými květy. V české přírodě je původní druh, který se vyznačuje širokým ekologickým a biocenologickým rozsahem, je však bez ekonomického významu.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se téměř na celém evropském území a dále východním směrem je přerušovaně rozšířen přes evropské Rusko, Sibiř, Kavkaz, Jihozápadní a Střední Asii až na severozápad Číny i Mongolska a do oblasti ruského Dálného východu. Jeho ostrůvkovitý areál sahá i na sever indického subkontinentu do oblastí pod Himálajem. Druhotně byl zavlečen do Severní i Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.
V České republice je bylinou hojně rostoucí po celém území bez regionální fytogeografické vazby. Vyskytuje se od teplých planárních oblastí až po chladné alpínské, v Čechách roste i na Sněžce v nadmořské výšce okolo 1500 m. Kvete od května do září.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Je rostlinou nenáročnou na stanoviště, roste na suchých i vlhkých loukách, pastvinách, kamenitých stráních i mezích okolo polí. Je častá na travnatých okrajích lesů a jejich mýtinách, stejně jako podél silničních a železničních komunikací. Nevadí ji přílišná vlhkost a bývá četná i v mokřinách terénních sníženin nebo v blízkosti občas se rozlévajících vodních toků, hojně se vyskytuje i na místech s rozrušovaným povrchem. Nejčastěji roste na půdách humózních, nevápněných, neutrálních až slabě kyselých, hlinitých až písčitých, spíše vlhkých než suchých.[1][2][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Ptačinec trávovitý je vytrvalá bylina s tenkým plazivým, široce větveným oddenkem. Lodyhy má dlouhé 10 až 50 cm, tenké, slabé, bývají poléhavé až vystoupavé, jednoduché nebo rozvětvené a jsou čtyřhranné, lysé a někdy z paždí listů vyrůstají svazečky drobných listů nebo krátké bezkvěté větvičky. Listy na lodyze jsou vstřícné, dlouhé 20 až 35 mm a široké 2 až 5 mm, přisedají zúženou bázi, jsou úzce kopinaté až čárkovité, po obvodě celistvé, na vrcholu špičaté a jejich sytě zelené čepele mají uprostřed vystouplou žilku. Listeny jsou bělavé, blanité, 2 až 10 mm dlouhé, na konci zašpičatělé a uprostřed mají nahnědlý nebo nazelenalý proužek.
Pětičetné bílé květy na dlouhých stopkách vytvářejí 15 až 50květý řídký, rozložitý vidlan. Kališní lístky jsou kopinaté, asi 4 mm dlouhé, zřetelně trojžilné a mají bělavý lem sahající do čtvrtiny lístku. Hluboce dělené, bílé korunní lístky bývají o třetinu delší než kališní. V květu je zpravidla deset tyčinek s hnědočervenými prašníky a pestík složený ze tří plodolistů má svrchní semeník a tři čnělky. Vyskytují se i celkově méně vzrůstné rostliny s drobnějšími, jen samčími květy. Květy se otvírají postupně po celé léto, každý má životnost asi tři dny, jsou opylovány drobným hmyzem slétajícím se za nektarem.
Plod je světle hnědá, mnohosemenná, úzce vejčitá, 5 až 7 mm dlouhá tobolka, asi do poloviny obalená trvalým kalichem. Otvírá se šesti chlopněmi a obsahuje četná 1 mm velká, okrouhle ledvinovitá semena hnědé barvy s vrásčitým povrchem.
Rostliny se rozmnožují rozrůstáním oddenků nebo semeny, často vytvářejí nevelké kolonie. Semena i vlastní rostliny slouží za potravu drobným ptákům a hlodavcům.[1][2][4][5][6][7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kolonie ptačince trávovitého -
Běžná velikost -
Květenství
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Ptačinec trávovitý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.05.2008 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Ptačinec trávovitý, s. 58–59.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2017: Stellaria graminea [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Ptačinec trávovitý, s. 132–133.
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Hviezdica trávovitá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2017-06-17]. S. 271–274. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ MORTON, John K. Flora of North America: Stellaria graminea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Stellaria graminea [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finland Nature and Species: Stellaria graminea [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ptačinec trávovitý na Wikimedia Commons 
Taxon Stellaria graminea ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření ptačince trávovitého v ČR
