Przybyli ułani pod okienko

Przybyli ułani pod okienko (česky Přišli huláni pod okénko) je polská lidová a vojenská píseň, kterou napsal roku 1914 Feliks Gwiżdż. Svou popularitu si píseň získala během první světové války, kdy si ji pro kuráž zpívali polští legionáři v upravené verzi, a proto roku 1916 jeden z legionářů, Bogusław Szul, následně text písně pozměnil. Pod touto verzí je dodnes známá v celém Polsku. Píseň de facto vyjadřuje touhu po vytvoření Polska. Města ve slokách jako Vilnius, Lvov a Varšava vyjadřují bitevní stezku, kterou vojáci musí zdolat. Po konci války se všechna zmíněná města skutečně staly součástí Polské republiky.

Text

Polsky	Česky
Przybyli ułani pod okienko, Pukają, wołają: „Puść, panienko!“	Přišli huláni pod okénko, Klepou, volají: „Otevři, dívenko!“
Zaświecił miesiączek do okienka, W koszulce stanęła w nim panienka.	Zasvítil měsíček do okénka, V košilce tam (ve svitu) stála dívenka.
O, Jezu, a cóż to za wojacy? Otwieraj! Nie bój się, to czwartacy!	Ó, Ježíši, co jste to za vojáky? Otevři! Neboj se, jsme čtvrtá pěchota!
O, Jezu! A dokąd Bóg prowadzi? Warszawę odwiedzić byśmy radzi.	Ó, Ježíši! A kde vás Bůh vede? Rádi bychom došli do Varšavy.
Gdy zwiedzim Warszawę, już nam pilno. Zobaczyć to stare nasze Wilno.	Až dojdeme do Varšavy, rychle pokračujeme, Abychom viděli i ten náš Vilnius (Vilno).
A z Wilna już droga jest gotowa, Prowadzi prościutko aż do Lwowa.	A z Vilniusu je už připravená cesta, Která vede přímo až do Lvova.
O, Jezu, a cóż to za mizeria? Otwieraj! Nie bój się, to kawaleria!	Ó, Ježíši, co je to za neštěstí? Otevři! Neboj se, jsme jezdectvo!
Przyszliśmy napoić nasze konie, Za nami piechoty pełne błonie.	Přišli jsme dát napít našim koním, Za námi je pěchot celé pole.
O, Jezu, a cóż to za hołota? Otwieraj! Nie bój się, to piechota!	Ó, Ježíši, co je to dav? Otevři! Neboj se, jsme pěchota!
Panienka otwierać poskoczyła, Żołnierzy do środka zaprosiła.	Dívenka šla otevřít, A pozvala vojáky domů.

Reference

Autoritní data	MBW: b837b899-b360-4196-85b9-a1b8187d4c2a

Portály: Hudba