Prosper Antonín Berchtold z Uherčic
| Prosper Antonín Berchtold z Uherčic | |
|---|---|
| Rodné jméno | Prosper Nepomuk Eugen Raphael Antonín Berchtold z Uherčic |
| Jiná jména | Prosper Anton Graf Berchtold, Freiherr von und zu Ungarschitz |
| Narození | 20. listopadu 1720 Znojmo |
| Úmrtí | 7. dubna 1807 (ve věku 86 let) Tučapy (okres Tábor) |
| Místo pohřbení | Neznašov (Všemyslice) |
| Povolání | důlní rada |
| Děti | Karel Gustav Berchtold z Uherčic Leopold I. Berchtold Bedřich Všemír von Berchtold |
| Rodiče | František Antonín Berchtold, Marie Ester Alžběta, hraběnka ze Sinzendorf –Ernstbrunnu. |
| Rod | Berchtoldové z Uherčic |
| Příbuzní | Prosper Karel Berchtold z Uherčic, Antonín Jan Berchtold z Uherčic a Vincencie Berchtoldová z Uherčic (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Prosper Antonín Berchtold z Uherčic, křtěný Prosper Nepomuk Eugen Raphael Antonín, někdy uváděný také jako Prosper Anton Graf Berchtold, Freiherr von und zu Ungarschitz (20. listopadu 1720 Znojmo – 7. dubna 1807 Tučapy u Soběslavi) byl příslušník rodu Berchtoldů z Uherčic, c. k. podplukovník (Oberstleutnant) a později c. k. důlní rada (Bergrath).[1][2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem Františka Antonína Berchtolda († 1722) a Marie Ester Alžběty, hraběnky ze Sinzendorf-Ernstbrunnu.[3] V roce 1740 dělal doprovod novému císařskému velvyslanci u sultána Osmanské říše Mahmuda I. Jeho cestovní deník je zajímavým dokladem o tehdejší době.[2] V roce 1752 koupil zámek ve Stráži nad Nežárkou. Vlastnil panství Želetice, které 31. prosince 1755 prodal za 150 000 rýnských zlatých své matce, která se mezitím stala hraběnkou Walldorfovou.[3][4] V roce 1762 obnovil dolování v Libníči a Jelmu. Od knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu dostal odstupné 4 500 zlatých za to, že zastavil těžbu v místech, kde hrozila ztráta léčivého pramene.[5] V roce 1784 koupil ve dražbě panství Neznašov. Jan Bartuška uvádí, že: „Svým poddaným prodal jejich grunty.“[6] V Neznašově nechal postavit empírový zámek s kaplí sv. Jana Nepomuckého a s rozsáhlým parkem. V roce 1800 předal svému mladšímu synovi Neznašov[6] a koupil Tučapy, kde dne 7. dubna 1807 umřel.[1] Pochován je v kryptě kostela Nejsvětější Trojice v Neznašově, kde je na vnějším zdi kostela náhrobní deska rodu Berchtoldů, na které je uvedeno jméno Prospera Berchtolda, jeho syna Bohuslava Berchtolda a Ottakara Berchtolda.[7]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl třikrát ženat. Měl 22 manželských dětí a 7 dětí nemanželských.[8] Dva synové byli známí cestovatelé, a to
- Leopold I. Berchtold (* 19. července 1759 ve Stráži nad Nežárkou); lékař, cestovatel a filantrop (Prosperovo třetí dítě z prvního manželství; matka: Marie Terezie Petřvaldská z Petřvaldu),
- Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (* 25. října 1781 ve Stráži nad Nežárkou); lékař, cestovatel a botanik; jeho matkou byla Anna Marie Weiser.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b JČVK. Berchtold z Uherčic, Prosper Antonín, 1720-1807. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Vintrová, Lenka. Prosper Antonín Berchtold a jeho cestovní deník z roku 1740. In: Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750). Biogramy vybraných šlechticů a edice typických pramenů / Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007 s. 91-105.
- ↑ a b c Životopisy. hrobka.kapucini.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Informace o obci - Oficiální stránky obce Želetice. www.obeczeletice.cz [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Libnič a okolí. [s.l.]: Nakladatelství Jelmo, 1995. S. 28–29. Lektor Karel Pletzer.
- ↑ a b BARTUŠKA, Jan. Temelín v proměnách času. [Česko]: [s.n.] 421 stran s. ISBN 978-80-270-8411-1, ISBN 80-270-8411-3. OCLC 1245648040 S. 43.
- ↑ SUDOVÁ, Martina. Týn nad Vltavou. České Budějovice: Okresní úřad České Budějovice 94 s. s. ISBN 80-238-5528-X, ISBN 978-80-238-5528-9. OCLC 85011780 S. 39.
- ↑ BACHANOVÁ, Jitka. Zápisky z cest hraběte Leopolda Berchtolda 1780 - 1797 [online]. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2010 [cit. 2022-06-15]. Bakalářká práce. Dostupné online.
- ↑ ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Katalog epigrafických a heraldických památek na území katastru městyse Buchlovice [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2015 [cit. 2022-06-15]. Bakalářská práce. Dostupné online.
