Prokop Voskovec mladší
Prokop Voskovec | |
---|---|
Narození | 21. ledna 1942 nebo 22. ledna 1942 Praha |
Úmrtí | 9. února 2011 (ve věku 69 let) Paříž |
Povolání | překladatel, básník, spisovatel, herec a režisér |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Rodiče | Prokop Voskovec |
Příbuzní | Jiří Voskovec (strýc) |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
otec | Prokop Voskovec (1893–1977) |
---|---|
bratr | Tomáš Voskovec |
strýc | Jiří Voskovec |
pradědeček | Soběslav Pinkas |
prastrýc | Ladislav Pinkas |
ženy | Naďa Voskovcová roz. Tronerová, |
syn | Jonathan Voskovec |
Prokop Voskovec (21. ledna 1942 Praha – 9. února 2011 Paříž[1]) byl český divadelník, básník surrealistické orientace, esejista a překladatel z francouzštiny. V roce 1977 podepsal Chartu 77,[2] načež od roku 1979 až do své smrti žil ve Francii.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny překladatele Prokopa Voskovce (1893–1977) a Marie rozené Kubešové (1908–1978) jako mladší syn. V manželství před ním se narodil chlapec Tomáš (1940–2000).[3] Vedle uznávaného otce se určujícím momentem jeho života stal strýc, známý herec a spolutvůrce Osvobozeného divadla Jiří Voskovec (1905–1981).
Po maturitě na jedenáctiletce v roce 1959 prošel několika profesemi manuálního charakteru. V průběhu let 1963 až 1966 pracoval jako vychovatel v pražském učňovském středisku v Holečkově ulici na Smíchově. Zajímal se o vše, co souviselo s divadlem, což souviselo s osobností Jiřího Voskovce, který byl jeho životním vzorem. Začátkem 60. let připravoval spolu se Zdenou Holubovou (později Tominovou) v holešovickém divadélku Radar hru Alfreda Jarryho Otec Ubu, k premiéře však nedošlo.
Studoval dějiny a teorii divadla na Filozofické fakultě (1966–1969). Od počátku šedesátých let minulého století spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS a s básníky Petrem Králem a Vratislavem Effenbergerem. Po návratu z osmiměsíčního studijního stipendijního pobytu v Lyonu, studium přerušil, ale již jej nikdy nedokončil. V průběhu roku 1971 se dlouhodobě léčil na následky související s frakturou páteře. Po celý další život se vyrovnával s touto zdravotní překážkou.
Jako druhý dramaturg pracoval na přelomu let 1972–1973 v pražském divadle Reduta, odkud byl nucen odejít. Naposledy byl zaměstnán jako správce depozitáře Národní galerie ve Zbraslavi.
Již v roce 1977 spolupodepsal Chartu 77 a účinkoval v proslulém uvedení hry Václava Havla v Horních Počernicích. V květnu 1979 byl zbaven československého státního občanství a vystěhoval se do Paříže, kde se zapojil do činnosti časopisu Svědectví, který byl založen a veden Pavlem Tigridem. Pracoval mnoho let v Paříži jako motorizovaný redakční posel.
Kolem roku 1961 napsal hru Počítání básníků, kterou později vydal ineditně. Jako autor debutoval v časopise Orientace v roce 1967. Svým prozaickým příspěvkem Začátek románu se v roce 1969 představil ve sborníku Surrealistické východisko 1938–1968. Tamtéž publikoval i svou studii Divadlo a obraznost. Spolu s Petrem Králem je autorem publikace Zaprášené jeviště /2010/. V posledních letech života sám sebe označoval jako nepíšícího básníka.
Prokop Voskovec se roku 1981 oženil s Vlastou Šabackou (* 1950), s níž o něco dříve přivedl na svět syna Jonathana (* 1980).[3]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ondřej Bezr: V Paříži zemřel „nepíšící básník“ Prokop Voskovec – iDNES.cz, 11. 2. 2011
- ↑ http://www.totalita.cz/vysvetlivky/ch77_v.php
- ↑ a b https://www.historickaslechta.cz/wp-content/uploads/2019/06/Daczický-Voskovec-rodokmen.pdf
- ↑ http://www.czechlit.cz/nove-knihy/7039-hrbet-knihy/[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Prokop Voskovec mladší
- Prokop Voskovec ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Rozhovor v Týdeníku Rozhlas č. 4/2007
- Nekrolog [1]
- Nekrolog idnes[2]