Přeskočit na obsah

Prokop Lažanský z Bukové (1771–1823)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prokop (II.) Lažanský z Bukové
Portrét Prokopa II. Lažanského po roce 1814
Portrét Prokopa II. Lažanského po roce 1814
Předseda dvorské studijní komise
Ve funkci:
1817 – ?
PanovníkFrantišek I.
Předseda dvorské ústřední komise pro nově získaná území
Ve funkci:
1814 – 1817
Nástupcekomise zanikla
Dvorský kancléř
Ve funkci:
1817 – ?
PanovníkFrantišek I.
Ve funkci:
1813 – 1814
PanovníkFrantišek I.
Moravský zemský hejtman
a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci:
1805 – 1813
PanovníkFrantišek II./I.
PředchůdceJosef František z Wallisu
NástupceHynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, poté od roku 1815 Antonín Bedřich Mitrovský
Viceprezident haličského gubernia
Ve funkci:
1804 – 1805
PanovníkFrantišek II./I.
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1803 – 24. února 1823
PanovníkFrantišek II./I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1799 – 24. února 1823
PanovníkFrantišek II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
1799 – ?
PanovníkFrantišek II.
Hejtman litoměřického kraje
Ve funkci:
1796 – ?

Narození2. května 1771
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí24. února 1823 (ve věku 51 let) nebo 5. srpna 1824 (ve věku 53 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
ChoťTerezie Bretfeldová
RodičeProkop I. Lažanský z Bukové (1741–1804)
Valburga Kolowrat-Krakowská (1751–1799)
DětiProkop (1798–1868), Vojtěch, Leopold (1808–1860), Ludmila a Marie
Příbuzníbratr: Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830)
děd: Maxmilián Václav Lažanský z Bukové
babička: Terezie z Lisova
děd: Prokop Jan Krakowský z Kolowrat (1718–1774)
strýc: Alois Josef Krakowský z Kolowrat (1759–1833)
strýc: Jan Karel Krakowský z Kolowrat (1748–1816)
švagr: František Josef Chlumčanský z Bretfeldu
Ocenění1806 komandér a 1809 velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána
1814 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokop hrabě Lažanský z Bukové (2. května 1771 Praha24. února 1823 Vídeň) byl rakouský úředník, zastával řadu klíčových funkcí ve správě habsburské monarchie.

Pocházel z rodiny Lažanských z Bukové. Narodil se jako syn nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře Prokopa Lažanského a jeho první manželky hraběnky Walburgy Kolowrat-Krakowské, dcery českého nejvyššího sudího Prokopa Jana Krakovského z Kolovrat a sestry pražského arcibiskupa Aloise Josefa a polního maršála Jana Karla. Druhá manželka jeho otce, Marie Ulrika Falkenhaynová, byla nejvyšší hofmistryní císařovny Karoliny Augusty. Jeho mladší bratr Jan byl prezidentem českého zemského práva a nejvyšším sudím.

Oženil se s dcerou rektora pražské univerzity Josefa Bretfelda a neteří pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk Terezií. Jeho švagrem se tak stal rektor vídeňské univerzity František Leopold Bretfeld-Chlumčanský. S manželkou měli syny Prokopa, Vojtěcha a Leopolda a dcery Ludmilu a Marii.

Po studiích na tereziánské rytířské akademii a následně na univerzitách ve Vídni a v Praze nastoupil jako poručík k pluku karabiníků vévody Albrechta. Po dvou letech, v roce 1791, přešel do civilní služby jako praktikant u kouřimského krajského úřadu, v roce 1796 se stal krajským hejtmanem v Litoměřicích. V roce 1799 nastoupil jako guberniální rada v Praze, v roce 1804 se stal viceprezidentem haličského gubernia a v letech 1805 až 1813 zastával úřad moravskoslezského gubernátora a z titulu předsedy zemského výboru i moravského zemského hejtmana. Během tohoto období se zasloužil o zmírnění škod způsobených v zemi francouzskými vojsky. V roce 1813 se stal dvorským kancléřem ve spojené dvorské kanceláři ve Vídni. V roce 1814 se stal předsedou dvorské ústřední komise pro nově získaná území. Po ukončení její činnosti v roce 1817 se vrátil do funkce dvorského kancléře s působností pro české země a Halič a předsedal dvorské studijní komisi.

V roce 1799 byl jmenován císařským komořím, v roce 1803 tajným radou, v roce 1806 se stal komandérem řádu svatého Štěpána, v roce 1809 byl vyznamenán velkokřížem téhož řádu. V roce 1814 obdržel velkokříž Leopoldova řádu.

Velkostatkář

[editovat | editovat zdroj]

Po otci zdědil panství Chyše a část panství Rabštejn, v roce 1821 přikoupil i statek Libyni. Jeho manželka Terezie byla dědičkou Bretfeldovského paláce v Praze.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]