Přeskočit na obsah

Proces se skupinou The Plastic People of the Universe

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Proces se skupinou The Plastic People of the Universe, též známý jako proces s „Plastiky“, byl vykonstruovaný politický proces se členy kapely The Plastic People of the Universe a jinými představiteli undergroundu. Nepodmíněné tresty dostali čtyři obvinění, a to konkrétně Ivan Martin Jirous, Pavel Zajíček, Vratislav Brabenec a Svatopluk Karásek. Soudní proces proběhl v období 21. až 23. září 1976.[1]

Přeštický případ

[editovat | editovat zdroj]

Hlavnímu procesu, který se odehrával v Praze, předcházel ještě proces v Plzni známý jako Přeštický případ. Ivan Jirous, Karel Soukup a Svatopluk Karásek byli obviněni z trestného činu výtržnictví, kterého se měli dopustit 13. prosince 1975 při vystoupení v klubu SSM v Přešticích.[2][3] Hlavní líčení proběhlo 5. až 6. června 1976 před okresním soudem Plzeň-jih. Karel Havelka byl odsouzen ke dvou a půl rokům odnětí svobody, Miroslav Skalický k osmnácti měsícům a František Stárek k osmi měsícům.[4] Daný případ vyvolal silnou reakci na Západě, což byl pravděpodobně jeden z důvodů snížení původních trestů.[5] Dané tresty byly po odvolacím řízení, které proběhlo 3. září 1976, sníženy na polovinu.[2][4]

Zatýkání a hlavní proces

[editovat | editovat zdroj]

Zlomovým okamžikem byl 21. únor 1976, kdy se v Bojanovicích odehrál Druhý festival druhé kultury a zároveň svatba Ivana Jirouse a Juliany Stritzkové.[2][6] Celkem se akce zúčastnilo okolo 400 lidí. Následně 17. až 18. března došlo k zatýkání členů skupin Plastic People, DG 307, Ivana Martina Jirouse, Karla Soukupa a několika dalších osob. Celkem bylo zatčeno dvaadvacet lidí.[1][5]

Hlavní líčení začalo 21. září před senátem okresního soudu pro Prahu-západ v Karmelitské ulici v Praze. Bylo prohlášeno za veřejné, avšak těsně před začátkem bylo oznámeno, že do sálu mohou pouze osoby se vstupenkami a někteří členové nejbližší rodiny. Do soudní síně se tak dostali především příslušníci StB. Ostatní lidé byli vyzváni k opuštění budovy, posléze jim ale bylo dovoleno zůstat na chodbách. Celkově se tak v soudní budově shromáždilo okolo 150 osob. Z původně čtrnácti obviněných bylo možné soudit pouze čtyři obviněné, kteří se právě nacházeli ve vazbě. Ostatní byli odstraněni.

Z výslechu obžalovaných vyplynulo, že ani jeden se necítí být vinen. Využití vulgarismů v textech odůvodnili funkčním využitím daných výrazů a také jejich nezaměnitelností v některých případech. Ivan Martin Jirous uvedl, že v posledních letech organizoval především soukromá vystoupení, kde si osobně hlídal účastníky akcí. Také dodal, že slavnosti vždy probíhaly klidně a slušně, což potvrdili i někteří svědci.[4]

Rozsudek

[editovat | editovat zdroj]

Všichni čtyři obžalovaní byli prohlášeni za vinné a to za spáchaný čin výtržnictví. Ivan Jirous byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu osmnácti měsíců, Pavel Zajíček na dobu dvanácti měsíců a Svatopluk Karásek s Vratislavem Brabencem na dobu osmi měsíců. Všechny vyslovené tresty byly nepodmíněné.[4]

Obžalovaní

[editovat | editovat zdroj]

Nepodmíněný trest dostaly následující osoby:[5]

Ostatní obžalovaní:[4]

Spojitost s Chartou 77

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Charta 77.

Ještě v roce 1976 začal skupinu podporovat Václav Havel. Někteří členové „Plastiků“ byli následně zatčeni. Později se zrodila myšlenka petice proti utlačování jak členů Plastic People of The Universe, tak i jiných undergroundových umělců a skupin. Následně 13. prosince byl vytvořen text Charty 77 a pravidla budoucího fungování signatářů. Během Vánoc bylo nasbíráno prvních 242 podpisů a 6. ledna 1977 byl text Charty zveřejněn v západních médiích. Do roku 1989 dokument podepsalo 1883 lidí.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Proces s undergroundem skončil fiaskem. „Vlasatců“ se zastali intelektuálové | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c  » 1976 – 1980. web.archive.org [online]. 2014-12-08 [cit. 2022-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-08. 
  3. ↑ Proces s Plastic People of the Universe. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e MACHOVEC, Martin; NAVRÁTIL, Pavel; STÁREK, František. "Hnědá kniha" o procesech s českým undergroundem. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012. 515 s. ISBN 978-80-87211-74-8. S. 114–115, 123–124, 167, 191–193,. 
  5. ↑ a b c KOSATÍK, Pavel; HUSÁK, Jiří. Češi 1977 - Jak z rock’n’rollu vznikla Charta 77. Praha: Česká televize, Mladá fronta, 2016. ISBN 978-80-7404-185-3, ISBN 978-80-204-3390-9. 
  6. ↑ Proces s Plastiky byl boj proti undergroundu. Začal před 40 lety. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ SLUŠNÝ, Jaromír. Proces. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2021. 422 s. ISBN 978-80-7597-822-6. S. 373. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Proces_se_skupinou_The_Plastic_People_of_the_Universe&oldid=24391070“