Problém divergence

Dvacetileté vyhlazené průměry šířek letokruhů (čárkovaně), hustoty dřeva letokruhů (tenká čára), standardizovaný průměr všech anomálií z míst ze společné databáze (1881–1940) ve srovnání s teplotními anomáliemi ze stejných oblastí za období duben—září (tlustá čára). Dle Briffa et al. 1998.

Jako problém divergence je v dendroklimatologii označována anomálie, která je pozorována při studiu klimatu pomocí starých stromu a jejich letokruhů. Je to neshoda mezi teplotami získanými z přístrojových měření teploty (teploměry) a teploty rekonstruované z hustoty dřeva nebo šířky letokruhů v severských oblastech.

Zatímco záznamy z teploměrů ukazují podstatný trend oteplování, hustota dřeva vykazuje hodnoty, které by měly svědčit o ochlazování. V některých studiích byl tento problém identifikován i u šířky letokruhů. Začátek této pozorované odchylky se datuje do roku 1950.

Odhalení problému

Problém divergence byl poprvé odhalen při studiích letokruhů stromů na Aljašce a publikován byl v roce 1995. Specialista na letokruhy Keith Briffa ukázal ve své studii z roku 1998, že tento problém je daleko více rozšířený ve vysokých severních zeměpisných šířkách a varoval, že je ho třeba vzít v úvahu, aby nedošlo k nesprávné interpretaci teplot v minulosti.

Důležitost

Odchylky mezi přístrojovým měřením teploty a výsledky rekonstrukcí z letokruhů, které se objevují od roku 1950 vyvolaly otázky, jak spolehlivé jsou rekonstrukce teplot z letokruhů před přístrojovými měřeními. Široké geografické a časové rozložení dobře zachovaných stromů, spolehlivé fyzikální, chemické a biologické podklady pro jejich použití, a jejich věkový výběr hrají v dendrochronologii zvláště důležitou roli v pre-instrumentálních klimatických rekonstrukcích. Data z letokruhů jsou pro období 1600-1950 v souladu s dalšími výsledky rekonstrukcí z proxy dat. Pro období před rokem 1600 stoupá nejistota teplotních rekonstrukcí vzhledem k relativnímu nedostatku dat a jejich omezenému geografickému rozložení. Do roku 2006 byly tyto nejistoty považovány za příliš velké, než aby šlo udělat závěr o tom, zda se rekonstrukce z letokruhů liší od ostatních rekonstrukcí za toto období. Více studií, které byly publikovány po roce 2006, naznačuje, že divergence je způsobena antropogenními aktivitami, a divergence se týká jen nedávné minulosti.

Možná vysvětlení

Vysvětlení problému divergence není zatím stále jasné, předpokládá se, že je způsobena dalším projevem klimatické změny, která je důležitá pro lesy na severní polokouli a nebyla důležitá před rokem 1950. Jedna z publikovaných teorií je, že "od nějaké hranice nárůstu teploty mohou být stromy fyziologicky stresovány, zvláště, když nedojde k souběžnému nárůstu vlhkosti".

Další možné vysvětlení je, že odpověď stromů na současné globální oteplování může být zpožděné, nebo nelineární. Divergence může být způsobena také změnami v době tání sněhu, nebo posuny začátků jednotlivých ročních období. Přírůstky mohou více záviset na ročních maximálních, nebo minimálních teplotách, zvláště v oblastech s omezeným vegetačním obdobím (zvláště ve vysokých klimatických a nadmořských výškách). Další možností je globální stmívání díky atmosférickým aerosolům.

V roce 2012 publikoval Brienen studii myšlenku, že problém je způsoben převážně tím, že vzorky byly brány z velkých živých stromů. Problém je nadále předmětem čilé vědecké diskuse.

Politizace vědeckého problému

Závěry rekonstrukcí teplot z letokruhů byly napadeny mnoha odpůrci teorie antropogenních příčin globálního oteplování. Právě problém v grafické interpretaci problému divergence byl jedním z hlavních bodů aféry se zcizenými daty z CRU, známou pod názvem Climategate a při sporech o tzv. hokejkový graf.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divergence problem na anglické Wikipedii.