Primo Levi
Primo Levi | |
---|---|
Primo Levi (1950) | |
Rodné jméno | Primo Levi |
Narození | 31. července 1919 Turín, Italské království |
Úmrtí | 11. dubna 1987 (ve věku 67 let) Turín, Itálie |
Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Turíně |
Pseudonym | Damiano Malabaila |
Povolání | chemik, básník, politik, spisovatel, romanopisec, autor sci-fi, autor autobiografie a filozof |
Alma mater | Turínská univerzita Liceo Classico Massimo D'Azeglio |
Žánr | paměti |
Témata | literární činnost a filozofie |
Významná díla | Je-li toto člověk The Truce The Drowned and the Saved The Periodic Table |
Ocenění | Cena Campiello (1963) Cena Bagutta (1967) Cena Strega (1967) Cena za literaturu Viareggio (1982) Grawemeyer Award for Music Composition (1997) … více na Wikidatech |
Politická příslušnost | Partito d'Azione |
Manžel(ka) | Lucia Morpurgo |
Příbuzní | Simona Levi (strýc) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Primo Levi (31. července 1919 Turín – 11. dubna 1987 tamtéž) byl italský židovský chemik a spisovatel, jehož nejproslavenější dílo Je-li toto člověk (1947) je autobiografickou výpovědí o jeho věznění v koncentračním táboře Auschwitz.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Turíně roku 1919 Cesaru a Ester Leviovým (dva roky před jeho sestrou Annou Marií). V roce 1934 nastoupil na prestižní gymnázium Liceo Massimo d’Azeglio.[1] Původním povoláním byl chemik, chemii vystudoval v letech 1937 až 1941 na turínské univerzitě. V roce 1933 vstoupil do Avangardisti – hnutí pro mladé fašisty. V roce 1942 vstoupil do ilegální Strany akce a obstarával styk s ostatními protifašistickými organizacemi, po německé okupaci Itálie působil v partyzánském oddílu, na konci roku 1943 byl zajat a jako Žid deportován do sběrného tábora v Carpi-Fossoli. Odtud byl deportován do pracovního tábora Osvětim-Monowitz, kde pracoval v průmyslovém komplexu Buna, který byl součástí IG Farben. Přežil krutý život v Osvětimi – po osvobození tábora byl krátce nato internován do ruského tábora pro bývalé vězně nacismu a po kapitulaci Německa a smrti Hitlera se po delších peripetiích vrátil vlakem přes dnešní Ukrajinu (Staryje Dorogy a Bobrujsk), Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo zpět do Turína. V roce 1947 se oženil (s Luciou Morpurgo, se kterou vychoval dvě děti) a začal pracovat ve výzkumné laboratoři a psát. V 67 letech spáchal sebevraždu.
-
Leviho rodina v roce 1927
-
Monowitzká továrna IG Farben během své výstavby v roce 1942, asi 10 km od Osvětimi
-
Vězni pracující v Monowitzké továrně
-
Schéma komplexu Monowitz Buna, ve kterém Levi musel pracovat
-
Levi v koncentračním táboře
Komplex přeživšího
[editovat | editovat zdroj]Levi byl jedním z lidí, kteří trpěli tzv. komplexem přeživšího – tj. výčitkami svědomí těch, kteří přežili smrtící prostředí a likvidační selekce (často i v důsledku náhod) a ptají se, zdali to nebylo na úkor jiných.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]První Leviho román, Je-li toto člověk (Se Questo è un Uomo, 1947), se zabývá jeho zkušeností z táborů. Otázka pronásledování Židů se pak vrací i v jeho dalších knihách, mj. Kdy, ne-li teď? (Se non ora, quando?, 1984) a Potopení a zachránění (I sommersi e i salvati, 1986). Zážitky z poválečné cesty zpět do rodného Turína byly hlavním tématem nejznámějšího Leviho románu Příměří (La tregua, 1963). Kromě románů napsal Levi i několik svazků povídek: Formální chyba (1971) a Prvky života (1975), Lilít (1981). Pod pseudonymem Damiano Malabaila vydal vědeckofantastický povídkový soubor Přírodopisy (1966). Byl též autorem několika sbírek básní zobrazujících lidské nitro: Brémská hospoda (1975), Francouzský klíč (1978), V nejistou hodinu (1984). Kniha Leviho esejů z let 1964–84, která vyšla pod názvem Cizí povolání (1985), obsahuje výpravy do světa přírodních věd, techniky, astronomie a literatury. Levi též přeložil Kafkův Proces do italštiny (1983).
Román Příměří zfilmoval režisér Francesco Rosi v roce 1997. Byl oceněn cenou Strega. V Berlíně je po něm pojmenována střední škola.
V roce 2006 byla jeho kniha The Periodic Table vybrána britskou Královskou společností za nejlepší vědeckou knihu všech dob.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.iliteratura.cz/Clanek/17799/levi-primo
- ↑ Imperial News – The debate is on: the best science book ever is announced [online]. Imperial College London, 2006-10-23 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Primo Levi na Wikimedia Commons
- Osoba Primo Levi ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Primo Levi
- Primo Levi na pwf.cz
- (italsky) Centro internazionale di studi Primo Levi
- Italští spisovatelé
- Židovští spisovatelé
- Italští chemici
- Židovští chemici
- Židovští básníci
- Italští básníci
- Italští Židé
- Židovští ateisté
- Italští ateisté
- Absolventi Turínské univerzity
- Nositelé Ceny Strega
- Přeživší holokaustu
- Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau
- Sebevrazi
- Sebevraždy skokem v Itálii
- Narození v roce 1919
- Narození 31. července
- Narození v Turíně
- Úmrtí v roce 1987
- Úmrtí 11. dubna
- Úmrtí v Turíně
- Pohřbení v Turíně