Přeskočit na obsah

Praví Finové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Perussuomalaiset
Logo
ZkratkaPerus
Datum založení1995
PředsedkyněRiikka Purrová[1]
SídloIso Roobertinkatu 4
FI-00120 Helsinky
Ideologiefinský nacionalismus
národní konzervatismus
sociální konzervatismus
ekonomický nacionalismus
pravicový populismus
euroskepticismus
protiimigrační
Politická pozicepravice
Evropská stranažádná
Politická skupina EPEvropští konzervativci a reformisté
Studentská org.Perussuomalaiset Nuoret
Počet členů11 000
Barvymodrá, bílá a zlatá
Oficiální webwww.perussuomalaiset.fi
Zisk mandátů ve volbách
Finský parlament
46/200
Evropský parlament
2/14
Regionální zastupitelstva
156/1379
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praví Finové (finsky Perussuomalaiset, švédsky Sannfinländarna, zkr. PS, známá i jako Strana Finů[2][3]) je finská euroskeptická, nacionalistická a populistická[4][5] politická strana, která je založena na křesťanských sociálních hodnotách. Strana byla založena v roce 1995. Od roku 2003 zasedá ve finském parlamentu a od roku 2009Evropském parlamentu. Od června 2023 je součástí vládní koalice, ale jejich angažmá je provázeno celou řadou neonacistických skandálů, kvůli čemuž např. jejich ministr hospodářství rezignoval už po 10 dnech ve funkci[6].

Předsedkyní strany je od 14. srpna 2021 Riikka Purrová,[1] v předchozích čtyřech letech funkci zastával Jussi Halla-aho.

  • Zavedení progresivního zdanění a sociální stát
  • Finanční podpora zemědělství a venkova, zvýšení investic do infrastruktury
  • Energetická soběstačnost a podpora jaderné energetiky
  • Zrušení statusu švédštiny jako druhého úředního jazyka a zrušení její výuky na školách
  • Podpora tradiční rodiny, zrušení stejnopohlavních manželství, adopcí dětí homosexuálními páry, umělého oplodnění a potratů
  • Omezení migrace a zavedení přísných kvót pro přijímání imigrantů, udělování občanství pro cizince pouze za podmínky, že přijmou finskou kulturu a naučí se finštinu
  • Stop podpory multikulturalismu
  • Zákaz nošení burek a nikábů na veřejných místech, zákaz praktikování práva šaría
  • Opozice vůči Evropské unii a NATO.
  • Zpřísnění trestů za trestné činy
  • Podpora finské národní identity

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok Kandidát Počet
hlasů
Hlasy v %
2000 Ilkka Hakalehto 31 405 1,0
2006 Timo Soini 103 368 3,4
2012 Timo Soini 287 571 9,4[7]
2018 Laura Huhtasaariová 207 337 6,9
2024 Jussi Halla-aho 615 802 19,0

Parlamentní volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok Počet
mandátů
Počet
hlasů
Hlasy v %
1999 1 26 440 1,0
2003 3 43 816 1,6
2007 5 112 256 4,1
2011 39 560 075 19,1
2015 38 524 054 17,7
2019 39 538 805 17,5
2023 46 620 102 20,1

Evropské volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok Počet
poslanců
Počet
hlasů
Hlasy v %
1996 0 15 004 0,7
1999 0 14 712 0,8
2004 0 21 417 0,9
2009 1 162 571 9,8
2014 2 222 457 12,9
2019 2 253 176 13,8

Významní členové

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b https://yle.fi/uutiset/osasto/news/riikka_purra_elected_finns_party_leader/12059036. yle [online]. 2021-08-14 [cit. 2021-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Volby ve Finsku těsně vyhráli sociální demokraté - Novinky [online]. 14 duben 2019. Dostupné online. 
  3. https://www.eduskunta.fi/EN/kansanedustajat/Pages/default.aspx
  4. http://www.skandinavskydum.cz/obecni-volby-ve-finsku-populisticti-pravi-finove-ztraci[nedostupný zdroj]
  5. Nacionalističtí Praví Finové ve volbách oslabili - Novinky [online]. 29 říjen 2012. Dostupné online. 
  6. Finland's economy minister resigns after 10 days over Nazi references. www.bbc.com. 2023-06-30. Dostupné online [cit. 2024-11-04]. (anglicky) 
  7. Helsingin Sanomat. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]